Veslařská královna Topinková Knapková se loučí s kariérou. Bude podruhé maminkou

Tiskové zprávy
Tiskové zprávy
4 Minuty čtení
4 Minuty čtení

Nikdo jiný v historii českého a československého veslování nedokázal to, co ona. Ačkoli se svým sportem začala až v devatenácti letech, stala se Miroslava Topinková Knapková evropskou šampionkou, mistryní světa i olympijskou vítězkou. K tomu vyhrála Světový pohár a řadu prestižních regat. Do absolutní špičky se dokázala vrátit i po narození dcery Adélky, získala evropský bronz a usilovala o nominaci na páté olympijské hry. Do Tokia 2020 však nepojede.

„Moje kariéra končí. V září očekáváme s manželem narození sourozence Adélky. Spousta lidí mi říkala, ať se ještě kvalifikuji na páté olympijské hry, že i to je úspěch, ale pro mě by bylo důležité jet tam s vidinou účasti ve finále, tedy s možností bojovat o medaili. A to jisté nebylo. Těhotenství je pro mě radostnější událost než kvalifikace do Tokia. Dosáhla jsem všeho, co jsem mohla, a nemám si co vyčítat. Vím, že se za svojí sportovní kariérou mohu ohlédnout a říct si: Stálo to za to!“ řekla Miroslava Topinková Knapková.

Loučí se veslařská královna

Veslovali oba její rodiče, táta Miroslav dvakrát závodil na olympijských hrách. U vody vyrůstala, přesto nejdřív tančila, chodila do baletu. Potom se věnovala běžeckému lyžování, ale na horách trávila jen málo času. Ve škole přirozeně přešla k atletice. Když s ní skončila, myslela si, že se jí rozplynul olympijský sen.

Pak v 19 letech začala s veslováním. V roce 2002 už vyhrála seriál Světového poháru. V Aténách 2004 poprvé startovala na olympijských hrách. „Ten začátek byl krásný. Když jsem skončila s atletikou, myslela jsem, že na olympijských hrách startovat nebudu. A pak se mi to splnilo. Dodnes si pamatuju, jak jsem šla na finálový závod, bylo asi půl osmé ráno,“ popisuje Knapková.

Ve finále dojela čtvrtá a byla nadšená. Jízda se jí povedla, skončila na dosah medailistkám. V dalších letech byla stříbrná na mistrovství světa. V roce 2008 vybojovala první velkou zlatou medaili na mistrovství Evropy, a to na olympijském kanále v Aténách. Kontinentální šampionát pak vyhrála ještě čtyřikrát. Do Pekingu odjížděla v roce 2008 na olympijské hry jako jedna z favoritek. Jenže přišlo trápení. Ačkoli do boje o zlato dala vše, skončila pátá a dlouho se z prohry otřepávala.

Zlato na Bledu a pak v Londýně

Průlom přišel při mistrovství světa ve Slovinsku. Na krásném jezeře Bled se stala mistryní světa. „Tam se to protrhlo. Byla jsem častokrát druhá a přede mnou byla Jekatěrina Karstenová z Běloruska. Najednou jsem poznala ten pocit, že člověk může vyhrát. Předtím jsem to zkoušela a zkoušela a přišlo mi to nedosažitelné. Tohle vítězství mi možná hodně pomohlo psychicky – když se to povedlo tentokrát, tak proč by nemohlo
i příště?“ vzpomíná.

Její nejslavnější triumf přišel na olympijských hrách v Londýně. Ty napsaly příběh samy o sobě. Kvůli bolestivému zranění mezižeberního svalu zvažovala, že závodění vzdá. Pomohl jí fyzioterapeut Pavel Kolář. Ve finále se stylem start–cíl stala olympijskou šampionkou. „Olympijské hry v Londýně byly nejvíc,“ říká. Triumfovala na nich jako první žena v historii československého a českého veslování a také jako první v individuální soutěži.

„Za mě osobně je vítězství Mirky v Londýně a celý příběh okolo něj nejsilnějším sportovním zážitkem mého života. Jsme oba ze stejného veslařského klubu, viděl jsem den co den a rok za rokem úplně detailně, co všechno pro úspěch dělá,“ řekl Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru. „Z olympijského pohledu bychom samozřejmě byli rádi, kdyby Mirka závodila i v Tokiu, ale život přináší i radostnější a důležitější události.“

Návrat po mateřství

Už jako Mirka Topinková Knapková startovala na čtvrtých olympijských hrách – v Riu 2016 byla sedmá. V roce 2017 se jí narodila dcera Adélka. K veslování se vrátila. „Byla jsem ráda, že jsem si zkusila návrat po mateřství, bez zázemí bych to nezvládla. Hodně mi pomáhala maminka, která za mnou jezdila z Brna, trenér Tomáš Kacovský mi vyšel vstříc. Obdivuji všechny ženy, které jako matky uspěly. I tohle byla zkušenost, prošla jsem si ve sportu snad vším – od dětských závodů přes mezinárodní až po to, jak velký krok je k medaili a o kolik těžší je pak krok od medaile ke zlatu. Jsem ráda, že jsem to zažila,“ dodala Miroslava Topinková Knapková.

Podruhé už se k veslování po porodu vracet nebude. „Samozřejmě mě mrzí, že Mirka už nebude startovat v Tokiu, protože její návrat po mateřství jsme maximálně podporovali a věřím, že by se kvalifikovala. Každopádně Mirka je jedinečnou osobností v naší veslařské historii. Nikdo jiný se nemůže pochlubit tím, že má na svém kontě titul mistra Evropy, světa i olympijské vítězství. Těším se, že se budeme potkávat na veslařských událostech, a přeju jí i celé rodině za nás všechny jen to nejlepší,“ uvedl Dušan Macháček, předseda Českého veslařského svazu.

líbil se ti článek?