Zlato zůstalo „doma“. Erbanová málem zapomněla na hymnu, úspěch oslavila pizzou

Den po životním úspěchu se probrala už v sedm ráno a šla se podívat, jestli v jejím pokoji vážně leží věnec a medaile. Nebyl to sen. Jsem fakt zlatá! „Uteklo to hrozně rychle, dva dny plné zážitků s parádní tečkou,“ říká rychlobruslařka Karolína Erbanová, čerstvá mistryně Evropy ve sprinterském čtyřboji. Její parťačka Martina Sáblíková získala ve víceboji stříbro.

Zvláštní pocit.

V nizozemském Heereveenu už tři roky žije i trénuje v tamním klubu. Do haly často dojíždí na kole, má to pár minut. A teď tam oslavila největší výhru kariéry. Zlato z mistrovství Evropy. Jako by vyhrála doma.

„Vůbec jsem nevěděla, co od šampionátu čekat. Dva svěťáky jsem předtím vynechala, o Vánocích jsem v Čechách dobila síly a šla do toho po hlavě. Semlelo se to raz dva, najednou to bylo všechno za mnou a já měla na krku medaili.“

Samým rozrušením dokonce úplně zapomněla na hymnu: „Chtěla jsem ze stupňů vítězů normálně jít do šatny a převléknout se, ale kolegyně vedle si sundávala čelenku, což mi přišlo divné. A pak začala hrát hymna! Naštěstí jsem se za chvíli chytla,“ směje se.

Od rána odpovídá na gratulace. Pletou se jí však vzkazy v češtině, angličtině a holandštině, kterou se už obstojně domluví. Dokonce i místní publikum jí drželo palce, Erbanovou totiž v Heerenveenu berou trochu jako domácí závodnici.

„Fantazie, jedinečný zážitek. Lidi tu rychlobruslení milují.“

Jen rodiče 24leté rodačce z Vrchlabí fandili z Česka od televize. V Heerenveenu byli před Vánoci na závodě Světového poháru a počítali, že se Evropa pojede dle plánu ve Varšavě. Polská metropole se ale šampionátu vzdala a organizátoři ho přisoudili Nizozemsku.

Pod stromečkem skleničky a ručníky. To se hodí!

Během Vánoc dostala Erbanová od nizozemských „šéfů“ pětidenní propustku. Štědrý den strávila u prarodičů v Jižních Čechách, kde se učila připravit kapra nebo polévku. Vánoční pohoda.

A pod stromečkem našla praktické věci do kuchyně i koupelny: škrabku, ručníky nebo skleničky. To proto, aby si mohla příjemně vybavit svůj nizozemský byt.

„Člověk všechny tyhle věci ocení až ve chvíli, kdy začne bydlet sám. U rodičů jsem to brala jako samozřejmost, že jsme si měli do čeho utřít ruce a nalít pití. Ale pak jsem začala žít sama, ještě ke všemu v cizí zemi, a všechno bylo potřeba koupit,“ vypráví.

Přiznává, že jsou občas momenty, kdy jí je na nic: Co já tady sama v cizí zemi?

Ale už si našla okruh přátel, s nimiž ve volném čase zajde třeba na kávu. Do bytu si však spolubydlící nehledá, má ráda svůj klid a pohodlí u knížky nebo filmu.

A mimochodem, evropské zlato neslavila v žádném z tamních barů, ale s pizzou z donášky. „Přinesla mi jí dokonce kolegyně z týmů, tak jsme si daly spolu. To byla moje oslava.“

Foto: Getty Images

Sleduj Karolínu na jejím Facebooku!