Zlato pro Krpálka! Je pro mého dobrého přítele, který tu nemůže být, plakal judista

Už věděl, že se bude prát o zlato a dojetím jen těžko hledal slova. „Nevím co mám říct, byl to hrozně těžký zápas, ale moc jsem si přál tu medaili vybojovat,“ říkal judista Lukáš Krpálek jen krátce poté, co na olympijském tatami v Riu postoupil do finále váhové kategorie do 100 kilogramů. „Ta medaile je pro mého strašně dobrého kamaráda, který už tu nemůže být. Od rána jsem se díval na jeho fotku.“

Cesta do olympijského finále stála Krpálka mnoho sil, byl ale rozhodnutý. „Dám do toho všechno, abychom vyhráli.“

A pak už plakal štěstím. Krpálek porazil nasazenou jedničku Elmara Gasimova z Ázerbájdžánu ještě před časovým limitem. Zlato věnoval svému novorozenému synovi Antonínovi a také bývalému reprezentačnímu kolegovi Alexanderu Jurečkovi, který před rokem zemřel při potápění. „Před odjezdem do Ria jsem vyšlápl na Lysou horu, kde má památník, rozloučil jsem se a slíbil jsem mu, že medaili musím dovézt. To byla povinnost,“ povídal nový světový šampion. „On tady byl se mnou a jsem rád, že se to povedlo." Jurečkovu fotku si vzal i na medailový ceremoniál.

Těší se také domů. „Mám úžasnou rodinu, co na mě doma čeká a taky úžasného syna, co se na mě těší. Jsem hrozně šťastný, že přivezu medaili malýmu.“

Slib dodržel

Před čtyřmi lety, na olympijských hrách v Londýně, český judista slíbil: „Já se vrátím!“ A své slovo dodržel. V Riu de Janeiru ukázal nevídanou formu a už před semifinálovým bojem říkal: „Cítím medaili, je blízko.“

Intuice ho nezklamala. Krpálek jako světová čtyřka vstoupil do turnaje ve 2. kole soubojem s Portugalcem Jorgem Fonsecou. Šestadvacetiletý Čech si svou největší zbraň, výbornou kondici, nechal až na samotný závěr. Soupeře nejprve donutil ke třem trestům a 22 vteřin před koncem již notně unaveného Fonsecu hodil na wazari a výhru už si pohlídal.

Klid byl ten tam

"Už jsem ale v závěru úplně v klidu nebyl, byl jsem trošku naštvaný, protože mi nic nešlo. Nedostal jsem se do žádného chvatu, a když jo, tak to stálo za prd,“ popisoval. „Byl jsem bezradný, ale věděl jsem, že na konci nebude mít moc sil, což se ukázalo. Upadl na wazari a dotáhl jsem zápas do dobrého konce.“

V osmifinále vyřadil Maxima Rakovova a v semifinále si poradil s Francouzem Cyrillem Maretem. České judo mělo dosud na kontě jedinou olympijskou medaili, o kterou se v roce 1980 v Moskvě postaral Vladimír Kocman třetím místem. Krpálek se tak definitivně stal nejúspěšnějším českým judistou historie, ve své medailové sbírce má i zlato z mistrovství světa a dva evropské tituly.