Zaklonit hlavu a zastrčit zadek. Rosolová se chystá na halový víceboj

Lifestyle
Lifestyle
1 Minuta čtení
1 Minuta čtení

Takhle si olympijskou sezonu vůbec nepředstavovala. Denisa Rosolová chtěla víc, mnohem víc. Na Hrách v Riu de Janeiro skončila v semifinále v čase, který byl daleko za jejími možnostmi. „Nebylo to povedené,“ říkala vicemistryně Evropy v běhu na 400 metrů překážek z roku 2012.

I s odstupem času přiznává: „Uplynulá sezona nebyla nejlepší. V té nové bych chtěla splnit limit na halovou Evropu na čtvrtce a pak uvidím, na jaké závody mě vezmou.“

Změny v tréninku byly nevyhnutelné. „Chodíme daleko více odrazů než dřív, protože to asi bylo to, z čeho jsem čerpala,“ uvažuje třicetiletá česká atletka nad příčinami nevalných výkonů. „A hlavně asi budu muset víc odpočívat. Teď toho zřejmě bylo moc. Když půjdu těžký trénink, nebudeme hned hrnout další, aby si tělo odpočinulo, přece jen už nejsem nejmladší.“

Energii chce načerpat i při halovém víceboji. Do tréninku tak musela zapojit i nepříliš oblíbenou výšku. „Vadí mi na ní, že je laťka příliš vysoko a taky mám problém zaklonit hlavu. Stejně se koukám přes rameno,“ popisuje Rosolová. „Ani v gymnastické hale, kde pode mnou byla obrovská duchna jsem to nezvládla.“

Záklon ovlivňuje techniku skoku. „Dá se skákat i bez něj. Myslím, že vícebojaři hlavu ani tolik nezaklánějí. Jenže když záklon neudělám, mám pak moc vystrčený zadek a shazuju si laťku. Osobák mám 180 centimetrů. Letos ale budu ráda, když přelezu 170.“

Zato na dálku se těší. Naposledy si ji zkusila v roce 2013 při finále extraligy v Novém Městě na Moravě. „Skočila jsem asi 640 centimetrů. Sice s podporou větru, ale podle mě mi víc škodil než pomáhal.“

Kdo ví, co Rosolové nakonec nejvíc sedne...

líbil se ti článek?