Z třeskutých mrazů na větrnou hůrku. Čeští biatlonisti už jsou v Koreji

Přípravný kemp v kazašském městě Almaty prozatím hodnotí jako dobrý tah. „Mají odmáznuto pět hodin,“ říká Ondřej Rybář, šéftrenér českých biatlonistů. „Uvidíme, co udělají další tři hodiny. Je to ale podobné jako v Soči před čtyřmi lety, takže by to mělo být v pohodě.“ Právě čeští biatlonisté jsou od soboty dalšími obyvateli olympijské vesnice.

Soustředění v Almatě si pochvalují, i když zpočátku čelili krutým mrazům. „Ze začátku jsme z toho měli strach, protože teploty byly kolem mínus třiceti, takže jsme chodili trénovat později,“ líčí Veronika Vítková. „Byly to naštěstí jen dva tři dny, potom se počasí zlepšilo a byli jsme schopni udělat práci, kterou jsme měli v plánu. Příprava proběhla, jak měla.“

Mrazy jako trénink

Mrazy byly průpravou na horské podmínky v Pchjongčchangu. „Chvíli to bylo pekelný. Ve dvě po obědě mělo sluníčko aspoň nějakou sílu a stejně bylo mínus 25,“ vypráví Ondřej Moravec. „Nebylo to úplně jednoduchý. Na druhou stranu tady také teplo není, fouká a je zima, takže to bylo podobné.“

V Almatě se počasí přece jen umoudřilo a ukázalo Čechům vlídnější tvář. „Poslední čtyři dny to byla parádní lyžovačka,“ povídá Rybář. „Teď je třeba tady v Koreji dodělat to soustředění, které jsme začali a doladit časový posun.“

A taky přivyknout všudypřítomnému větru. „Dost tu fouká, to jsme v Almatě nezažili, takže si na to budeme muset zvyknout,“ uvažuje Rybář a Moravec dodává. „Jsem spokojený, ještě je týden do prvního závodu, můžeme něco potrénovat. V globálu bych to hodnotil jako rozhodně dobrý tah.“