Z kómatu mezi světová esa. Dráhaře Bábka čeká MS a pak prestižní stáž v zemi zaslíbené keirinu

Otevřená zlomenina stehenní kosti, trojitá zlomenina dolní čelisti, ztráta zubů, zlomenina páté zánártní kůstky, proražená plíce. Až po třech dnech v kómatu se Tomáš Bábek probudil. Tehdy se psal rok 2011 a lékaři mu příliš velkou šanci na návrat nedávali. On se vrátil a do roka závodil. Ba co víc, český reprezentant v keirinu pomalu stoupal mezi světová esa.

Už tento týden ho čeká světový šampionát dráhařů v Hongkongu. Cílem je postup do finále. Sen je mnohem výš. „Medaili budu považovat za velký úspěch,“ říká s pokorou mistr Evropy, který triumfoval i v celkovém pořadí Světového poháru. „Tohle vítězství pro mě znamená obrovský skok, protože jsem byl zvyklý na pátá a šestá místa."

Devětadvacetiletý Bábek přitom coby mladíček tolik zapáleným sportovcem nebyl. „Asi jsem byl ovlivněný tím, kolem koho jsem vyrůstal. Neměl jsem žádný vzor,“ uvažuje. „Potřeboval jsem zjistit, že chci ve sportu něco dokázat. Předtím mě to taky bavilo, ale nemyslel jsem na to, že bych mohl být šampion.“

Splněný sen

První úspěchy mu otevřely oči. A další přicházely. I proto si vysloužil prestižní pozvánku od pořadatelů seriálu profesionálních závodů v Japonsku. Bábek tak bude po Pavlu Buráňovi a Ivanu Vrbovi třetím českým sprinterem, který se představí v zemi, kde je keirin nesmírně populární.

„Splnil se mi můj sen. Mám z pozvání obrovskou radost a beru je jako satisfakci za své úspěchy," povídal Bábek novinářům. „Na začátku budu absolvovat povinnou školu keirinu. Musím ale hodně zainvestovat ze svého. Hradím si letenky, ubytování, stravu a také koupi speciálního železného kola. S tím svým závodit nemohu. Peníze na všechny výdaje si musím vydělat závoděním.“

Olympijské hry v Riu de Janeiru mu unikly, tohle si však ujít nenechá. A má jasno: „Je to pro mě výzva, v životě se o všechno rvu.“

Foto: Český svaz cyklistiky