Vzestupy i pády a cesta na vrchol. Vyšla kniha o „rychlé holce“ Zuzaně Hejnové

Vzestupy i pády a cesta na vrchol. Vyšla kniha o „rychlé holce“ Zuzaně Hejnové

Články

Sháníte dárek pod stromeček? Darujte knížku o nejlepší české překážkářce. Příběh z pera redaktora České televize Tomáše Klementa popisuje cestu Zuzany Hejnové od útlého dětství až po triumfy na světových šampionátech a účast na třech olympijských hrách. Kniha má 176 stran a je již k dostání v knihkupectvích.

Úryvek z knihy, kapitola 7.

Na druhém stupni základní školy Zuzana už docházela do atletické sportovní třídy. V té době závodila v jabloneckém klubu reprezentační vícebojařka Dana Jandová. Kdo by chtěl poznat atletického fanatika, ať ji v Jablonci navštíví. protože Dana atletiku zbožňuje, a ještě víc lidi, kteří se v atletice pohybují. Proto není divu, že vedle vlastní sportovní kariéry se vydala i na dráhu trenérky.

Jak ta to umí s talenty! Dá jim všechno, co dovede, a oni pak udělají cokoliv, aby se jí odvděčili hezkým výsledkem.

V době, kdy ve vedlejším Liberci vyrůstala nadějná běžkyně – možná vícebojařka – Zuzana Hejnová, Jandová s trenéřinou zrovna začínala. Jejich cesty se propojit prostě musely.

„Na Zuzce a dalších holkách z té party jsem se to vlastně učila,“ vzpomíná.

„Tak holky, začínáme, dáme si liftink,“ dala trenérka pokyn ke cviku z atletické abecedy. „Propínej víc pravej kotník, patu dávej až nahoru, ten pohyb trochu plynulejší,“ upozorňovala své svěřenkyně na nedostatky.

Chyby dělaly všechny holky. Až na jednu.

Trenérka opustila pohledem ostatní atletky a mlčky pozorovala Zuzanu. Prováděla cvik dokonale.

Dana Jandová brzy poznala, že nejde o náhodu. Přišla další cvičení a další atletické techniky. Zuzana prokázala, jak fenomenální má paměť na sportovní úkony.

„Všechno umí ihned předvést, je absolutně výjimečná,“ svěřila se začínající trenérka svým kolegům v oddílu.

Zuzana trénovala míň než ostatní. Do Jablonce dojížděla dvakrát, nanejvýš třikrát týdně.

„Moc často tady tu Zuzanu nevidím,“ poznamenal směrem k Daně jiný běžecký trenér, když odcházel ze stadionu.

„Dneska má volno. Přijde zítra a potom až v neděli na závody,“ odpověděla trenérka.

„Dano, známe se už dost dlouho na to, abys na mě zkoušela takový fóry,“ odmítl uvěřit.

Trenérka mu jeho omyl nevyvracela. Věděla své a začala uvažovat o tom, čeho bude ta třináctiletá holka z Liberce jednou schopná.