Všudypřítomný high-tech i lesy a rýžová pole. Čeští sportovci testují olympijská sportoviště

Všudypřítomný high-tech i lesy a rýžová pole. Čeští sportovci testují olympijská sportoviště

Články

Atleti, akvabely, judisti nebo třeba plavci. Čeští sportovci se už letos postupně vydávají do země vycházejícího slunce, aby při nejrůznějších sportovních kláních či soustředěních otestovali budoucí olympijská sportoviště v japonském Tokiu – dějišti olympijských her 2020. „Přeju opravdu maximálnímu počtu sportovců, aby se tam kvalifikovali, protože to bude nezapomenutelný zážitek. Troufám si říct, že by to mohla být nejlepší olympiáda vůbec,“ myslí si akvabela Alžběta Dufková, která se v Japonsku zúčastnila Světového poháru.

„Vše bylo uspořádané naprosto perfektně. Už jsem na nějakých olympiádách byla a myslím si, že tahle bude jedna z nejlepších. Japonci jsou v organizaci precizní, navíc Tokio je nádherné město - čisté a klidné na to, jak je obrovitánské. Člověk se tam cítí bezpečně, což se v dnešní době nedá říct ani o Londýně,“ vypočítává ještě Dufková. „Atmosféra byla bezvadná, sportoviště samozřejmě nachystaná, diváci nadšení.“

Jediný závod

A bonus navíc? „Ten všudypřítomný japonský high-tech, měli na nás nachystané nejrůznější podvodní kamery. Technologie se ve městě prolínají se starobylou kulturou, a to na mě působilo naprosto famózně,“ říká účastnice už třech olympijských her. „Rodiče říkali, že pokud bych se na Hry dostala, něco takového by si nenechali ujít. I když by si asi sáhli hodně hluboko do kapsy.“

O tom, zda se do Tokia podívá, rozhodne jeden jediný závod. „A ten je příští rok právě v Tokiu, na sportovišti, kde se bude závodit. Teď jsme soutěžily na bazénu vedle, který pravděpodobně bude sloužit jako tréninkový. Oficiálně je to nazváno jako kvalifikace na olympijské hry a tam se vybere 22 dvojic, což je přísnější, než bývalo.“

Tohle nemělo chybu

Své první zkušenosti posbírali i atleti při mistrovství světa štafet. „Prvních přibližně 10 dní naší výpravy do Japonska jsme strávili v hotelu Haruno No Yu v Kóčii poblíž olympijského tréninkového centra. Okolí hotelu tvoří převážně lesy a rýžová pole,“ vypráví sprinter Zdeněk Stromšík. „Tréninkové centrum leží na kopci a je opravdu rozsáhlé - dva atletické stadiony, fotbalová hřiště, plavecké bazény, baseballová hřiště ... V jeho okolí je les a vyhlídka, ze které je možné vidět celé okolí.“

I u atletů vše šlapalo bez problémů. „Během tréninků se nevyskytl sebemenší problém, vše perfektně fungovalo a nic nebyl problém zařídit. Personál byl velice úslužný a milý,“ líčí Stromšík.

Nicméně personál hotelu by překvapil snad každého Čecha - několik situací za všechny. „Při každém odjezdu od nás personál vybral klíče od pokojů naší výpravy na tác s nápisem "Czech athletics team" a při příjezdu nás zase čekal u autobusu a vrátil nám je,“ vykládá čtyřiadvacetiletý sprinter. „Manažer hotelu nám nejen představil snad každého zaměstnance, ale taky nám skoro každý večer dával výklad k některému tradičnímu jídlu, které nám hotelový kuchař připravil (jídlo bylo opravdu výborné). Osobně mě nejvíc zaskočila situace, když nám při rovince spadl štafetový kolík. Hned doběhl japonský atlet, sebral ho a přiběhl nám ho podat.“

Foto: Getty Images a Česká atletika