Samková na cestách. V Norsku spala pod širákem a místo hudby poslouchala Cimrmana

V srpnu společně s kamarádem sbalili věci na tři týdny, nasedli do auta a dojeli až na sever Norska. „Dovolená na pankáče, to mě baví,“ směje se snowboardcrossařka Eva Samková. Vrátila se nadšená. A dobitá silami na nadcházející sezonu.

„Bylo to skvělý! Měli jsme štěstí, že vyšlo počasí, protože v Norsku mohlo klidně celou dobu pršet. Nám naštěstí sprchlo jen pár dnů. Začali jsme na Lofotech a postupně sjížděli do středního Norska,“ říká.

Když pár dnů před odjezdem v Olympijském parku na Lipně o dovolené mluvila, tak si jen postěžovala, že s omezeným přístupem k internetu bude výsledky z Ria sledovat se zpožděním, tedy jestli vůbec. „Nakonec jsem občas online byla. Absťák mě nepřepadl!“

Spalo se na otevřené korbě auta s výhledem na hory či moře a Samková se rozzářila: „Usínat a probouzet se v zátoce je naprosto úžasná věc.“

Přes den si mimo cestování vyrazili s kamarádem třeba na ryby nebo paddleboardy.

Pohoda, klídek, žádný spěch.

Norsko měla snobwoardcrossařka na svém „to do listu“ už delší dobu. Dalším cestovatelským snem je Amerika nebo exotický Bhútán. „Hledám destinace, kde není tolik lidí. A nejlépe i hory.“

Jako nejsilnější zážitek ze severu Evropy si olympijská vítězka odvezla setkání s polárním sobem, který se před posádkou zjevil přímo na silnici. Vypráví i o rybích trzích v Bergenu, kde ochutnala krevety. Jinak ale ve stravování převažovaly domácí zásoby.

„Vezli jsme sebou rýži, těstoviny, konzervy a další věci, co se na tyhle cesty hodí. Občas jsme se zastavili v krámě pro vajíčka nebo zeleninu, jen do restaurací jsme moc nechodili. Jsou hrozně drahé, ani místní to tam moc netáhne.“

S parťákem měli i recept na ponorkovou nemoc – v autě si místo hudby pouštěli mluvené slovo, hlavně Spejbla s Hurvínkem a audiozáznamy divadelních her z Divadla Járy Cimrmana.

„Z muziky člověku po pár dnech hrabe, ale tohle bylo fajn,“ vysvětluje Samková. „A taky jsme pořád čučeli z okýnka, příroda je tam fakt nádherná. Kolikrát nepotkáte živáčka. Když se řekne o vesnici vedle, tak to v překladu znamená hodinu a půl cesty.“

Ale nejsou tři týdny na podobný druh cestování přeci jen trochu moc? „Naopak! Na Norsko je to minimum. Přejezdy tam hrozně trvají. Navíc mají omezenou rychlost, takže jedete pořád třeba osmdesát.“

Eva ve videu prozradila něco o líčení, oblékání a účesech. Mrkněte.