„Svobodná“ biatlonistka Koukalová: Trenéři ze mě byli dost otrávení

Jen sotva dokázala vstát z postele. Gabriele Koukalové, obhájkyni křišťálového glóbu, se rozplynuly všechny ambice a ideály. „Ocitla jsem se opravdu na dně. Regulérně jsem vyhořela,“ popisuje česká biatlonistka své pocity, které jsou jen nedávnou minulostí.

Motivace pak přece jen ostýchavě zaklepala na dveře. „Trvalo mi snad dva měsíce, než jsem se začala dostávat zpět. Opravdu to bylo hrozně nepříjemné období,“ prozradila pro webové stránky biatlon.cz. „Hrozně obdivuji lidi, kteří mají celý život motivaci dělat věci na maximum. Takovým člověkem je třeba Ole Einar Bjoerndalen. Před ním smekám.“

Ze zapeklité situace nakonec našla cestu ven, objevila svou vnitřní sílu. „Pro mě je důležité, že jsem si k tomu všemu o čem se bavíme, našla postoj. Nemám teď potřebu si něco dokazovat. Snažím se udržet v pohodě a k závodění přistupovat uvolněně. Když jsem na to přišla, hrozně se mi ulevilo,“ líčí. „Nejednou v sobě nemám tu povinnost jako minulý rok, kdy jsem závod od závodu obhajovala žluté číslo a byla jsem v tom zodpovědná. Nejsem teď svázaná tlakem, cítím se mnohem svobodnější.“

Ještě předtím si však prošla přetěžkou zkouškou a spolu s ní i trenérský tým. „Myslím, že než kluci pochopili situaci, byli ze mě otrávení. Mně samotné jich bylo líto a sama jsem se styděla, jaké dělám drahoty, jak jim komplikuji přípravu a všechny plány,“ vypráví Koukalová. „Ale jsou situace, a tato byla přesně ten případ, že potřebuji čas, abych si uvědomila, kterým směrem jít. A než k tomu dojdu, jsem typická ženská. Stabilita v názorech prostě není taková, jak by si člověk představoval.“

S šéftrenérem Ondřejem Rybářem se nejlepší česká biatlonistka domluvila na experimentální sezoně. I to pomohlo. Vše směřují především ke světovému šampionátu. „Mám natrénováno skoro o polovinu méně než před rokem, a tak ani nevím, zdali pojedu všechny závody. Budeme se o tom ještě bavit. Důležité je, abych měla dostatek sil na mistrovství světa.“