Seemanová vyhlíží olympijské hry i misi v Americe

Seemanová vyhlíží olympijské hry i misi v Americe

Rozhovory

Spolu toho zažily mnoho. A když trenérka Petra Škábová zavelí „nohy jako magor!“, ví přesně, co od ní očekává. „Nohy jsou můj motor. Dost často jsem na ně třeba i v závodech zapomínala. Když odejde vršek a docházejí síly, nohy vás vždycky podrží,“ vysvětluje plavkyně Barbora Seemanová, mimo jiné vítězka Olympijských her mládeže v Buenos Aires či juniorská mistryně Evropy. Přestože jejich spolupráce funguje, na čas se jejich cesty rozdělí.

Plánujete odejít na zkušenou do Ameriky, že?
Ano, po olympiádě. Ráda bych po těch mnoha letech v českém prostředí změnu. Navíc si myslím, že je dobré mít v kariéře nějaké zlomové body, zkusit něco nového.

Co od svého pobytu za oceánem očekáváte?
Jedu tam s tím, že bych chtěla, aby mi předali něco nového. Plus se těším na podmínky, které tady nemůžu mít. Budu v týmu, kde jsou stejně rychlé holky jako já. Třeba mě to posune dál. Ale samozřejmě nevím, jestli mi to vyjde.

Budete tam chodit i do školy?
Chystám se studovat. Ještě nemám úplně vybráno, ale chtěla bych něco kolem médií. Zajímá mě to. Když jsem byla mladší a už se o mě zajímala média... no, některá nedělala úplně hezké věci. Ze stejného důvodu mě lákají i práva. Nejsem ještě rozhodnutá, ale tam je ten první rok vždy takový všeobecný, takže budu mít dost času si vybrat.

Znamená to tedy, že váš pobyt v USA bude delší než jeden rok?
Je tu taková možnost. A je možnost se i vrátit. (smích)

Teď ale máte před sebou olympijské hry v Tokiu. Jak se na ně chystáte?
Beru tenhle rok jako každý jiný. Myslím si, že práce ve vodě je pořád stejná. Je to o tom dřít víc a víc, posouvat časy. Když se nám to bude dařit, budeme s trenérkou spokojené. Víte, na téhle úrovni už není snadné časy posouvat o hodně. Nechci nic hrotit, zažila jsem si to minulou olympiádu.

Trenérka o vás říká, že jste cílevědomá, pracovitá, poctivá. Kdo vás to všechno naučil?
Určitým způsobem je to určitě výchova, protože to není něco, nad čím bych musela přemýšlet. Je to tím, jak mě Péťa vedla: na trénink se chodí makat a ne hledat výmluvy, proč to nejde! Když vidí, že se mi nedaří, hledáme cestu, jak odtrénovat co nejlíp v rámci možností.

Takže narazit na dobrého trenéra je klíčové?
Rozhodně. Péťa je hrozně lidská. K té plavecké dřině, kterou máme, dokáže dát i volné víkendy. Nebo když máme nějaké akce, dokáže do toho promítnout právě tu lidskost. Je to důležité, protože my pak nemáme důvody hledat výmluvy, proč nejít na trénink. Oplácím jí to tím, že makám naplno.

Foto: ČOV/Markéta Navrátilová a Toyota Česká republika