Sedm setin za rekordem. Nafackoval bych si, zlobil se plavec Micka

Vyhrál svou rozplavbu, ale neradoval se. Jan Micka totiž v závodě na 1500 metrů zaostal o pouhých sedm setin sekundy za svým národním rekordem. Útok na osobní maximum byl navíc cíl, se kterým na olympijské hry do Ria přijel. Vždyť v květnu, na mistrovství Evropy v Londýně, jako první český plavec prolomil na této trati hranici 15 minut. Vysněné finále mu navíc zůstalo hodně vzdálené. „Sedm setin na takové štrece fakt zamrzí,“ zlobil se sám na sebe.

Vyhrál jste svoji rozplavbu, ale na konci jste měl zachmuřený výraz.
Nejradši bych si za to dal pár facek. Zhruba od poloviny závodu jsem ale plaval sám a je pak těžké držet si rychlost. Ale aspoň jsem doplaval pod 15 minut.

Na rekord jste si během závodu věřil?
Ano, ostatně kvůli tomu jsem tady startoval. I během závodu jsem si pořád říkal, že na to mám, že mám hodně velký náskok. Ale pak jsem doplaval a zjistil jsem, že bohužel ne.

Dá se říct, v jakém úseku jste ten čas ztratil?
Myslím, že na začátku jsem měl ubrat, abych měl ke konci víc sil. V úvodu mi soupeři ujeli a musel jsem do toho jít naplno. Kvůli tomu mi ke konci docházely síly. Je to těžké, nemáte časomíru a na tak dlouhé vzdálenosti si nemůžete říct, že teď můžete zpomalit nebo zrychlit.

Za sebou máte už i závod na 400 metrů, jak hodnotíte své výkony v Riu?
Je to taková 75 procentní spokojenost. Mrzí mě, že jsem si nedal osobáčky.

To se nepovedlo nikomu z českých plavců. A ani nikdo nepostoupil. Proč se nedaří?
Nevím. Před olympiádou jsme plavali výborně. Asi jsme se z toho… Nevím, co k tomu říct.

Stihl jste si v Riu zaplavat v oceánu?
V moři jsem plavat nebyl. Vody mám v sezoně dost, navíc je studený. Nijak mě to nelákalo.

Víte, čím chtěl být Jan Micka, když byl malý?