Sama v cizině, domů jen na propustku. Rychlobruslařka Erbanová bojuje za svůj sen

Byla na začátku sportovní kariéry, byla zajištěná a její výkony šly nahoru. Přesto před dvěma lety udělala odvážný krok do neznáma. Rychlobruslařka Karolína Erbanová opustila pohodlí týmu kolem Martiny Sáblíkové a přesunula se do samého srdce rychlobruslení – nizozemského Heerenveenu. „Jsem hodně přizpůsobivá, ale to odloučení od Čech a od rodiny tam prostě je,“ přiznává.

Domů cestuje zřídka. „Občas dostanu propustku, ale moc se jim to nelíbí,“ vypráví. „Jsem tam maximálně deset dnů a zas jedu zpátky, protože v Česku chybí led.“

A v zahraničí zase chybí přátelé. „Člověk si musí zvyknout, že je na všechno sám. Chvíli to trvá, než se rozkoukáte, ale hodně se o sobě naučíte. Asi to zná každý, kdo odešel do ciziny za prací nebo studiem,“ myslí si.

K začátkům těžké chvíle patří. „Když jsem měla napjatý rozpočet a dostala třeba pokutu za parkování, protože jsem nepochopila místní značku, málem jsem ten měsíc nevyšla s penězi na jídlo. A nemůžete se jít najíst k rodičům,“ vzpomíná už s úsměvem mladá závodnice.

A co se Erbanová „na zkušené v Nizozemsku“ naučila? „Umím už docela dobře holandsky, ale hlavní je pořád angličtina. Jsem samostatnější a dělám asi i dost manažerských věcí okolo. Podařilo se mi taky sehnat sponzory. Ale byl to mazec a moc jsem netušila, jak na to.“

Takhle to vypadalo v praxi. „Vyrazila jsem na akci, kterou pořádala naše ambasáda a kde se propojovaly české a nizozemské firmy. Vzala jsem si šaty a šla vyprávět svůj příběh, své cíle a snažila se zaujmout. Byla to pro mě úplně nová role.“

V novém týmu zapadla a zvykla si i na nové trenéry. „S nimi přišly nové nápady a to je vždycky osvěžující,“ říká Erbanová. „Na druhou stranu si myslím, že je fajn trénovat s národním týmem. Jsou tam lidi ze stejné země a tím pádem národní náboj. Jen Holanďani mají týmy. Většina rychlobruslařů trénuje s nároďákem, protože náš sport je malý.“

Erbanová na tuto cestu nevsadila. „Nešlo to. Věděla jsem, že odejít chci a udělala jsem správný krok, takže to tak beru. Pro trénink mám maximum, co můžu mít.“

Třiadvacetiletá česká sprinterka musí být v nové sezoně ještě o něco samostatnější. Její dosavadní tým Continu v dřívější podobě skončil. Erbanová tak i s některými dalšími rychlobruslařkami přešla do týmu Afterpay. „Mám teď o trochu víc práce,“ povídá. „Musím vše naplánovat, dělat letenky a musím to zkonzultovat s trenérem. Ale zase mám nad vším kontrolu.“

Společně se sponzorem chtěla mít větší přehled nad tím, kam peníze putují. „Taky si můžu ovlivnit letenky, jak já chci, předtím jsem byla v jednom pytli s Holanďany. Když mi řekli, že poletím v pátek, letěla jsem. Tohle je pro mě flexibilnější.“

V listopadu ji čeká první Světový pohár. Chybí už jen vyladit – hlavně hlavu. „To jsou takové ty moje věci,“ usmívá se. „Myslím si, že na téhle úrovni je to především o hlavě, fyzicky na tom budeme všechny podobně. Na tomhle trošku zapracuju a uvidíme, kam se to pohne.“

Příprava na novou sezonu byla náročná. Podívejte se, jak dopadl její poslední test.