Rodinka Emmonsových se rozrůstá a maminka musí kmitat: Občas bych si přála být větší flegmatik

V srpnu měla odletět na olympiádu do Ria jako televizní expertka, ale pár dnů před cestou se omlouvala: Jsem v jiném stavu, nechci nic riskovat kvůli viru zika. Ze střelkyně Kateřiny Emmons se stane v březnu čtyrnásobná máma. Jak to zvládá? „Když poslouchám různé příběhy kolem sebe, tak jsem na tom snad ještě dobře."

Před čtyřmi lety na Hrách v Londýně ještě střílela, loni v červnu pak s bilancí tři olympijských medailí (zlato, stříbro, bronz) kariéru uzavřela. Bylo jí 31 let a čekala třetího potomka.

„Bylo to krásné a bylo toho dost. Rodina dostává přednost," říkala.

V Riu už bojoval jen její manžel Matt, rodilý Američan. Poprvé v kariéře mu na olympiádě nedržela manželka palce přímo z tribuny. A zoufala si: „Nikdy jsem konce nelitovala. Musela bych obětovat to, co nechci. Ale když jsem viděla naší výpravu odlétat, trochu to ve mně ještě hlodalo.“

Manželovi nakonec fandila s jeho rodiči v Americe, kam odcestovala i se všemi třemi dětmi. Matt je během sezony hodně na cestách, takže máma často rozrůstající se domácnosti šéfuje sama. K dětem Martinovi, Julii a roční Emmě navíc přibude v březnu další holčička.

„Děti jsou zdravé a chytré, dělají nám velkou radost. Jen nechci zapomínat ani na ostatní věci v životě. Pomůže mi, když někde na chvíli vypnu. Nejde být pořád doma, to mi asi potvrdí každá maminka. Potřebuji se čas od času restartovat, abych v hlavně neměla jen plínky, uspávání a mrkev,“ směje se Emmons.

Její původní plány a sny o studiu fyzioterapie vzaly za své, v domečku nedaleko od Rokycan je mámou (skoro) na plný úvazek. Když je manžel doma, tak pomáhá s rozvozem do školy a školky. V uplynulých měsících ale takových chvil moc nebylo.

„Letos jsme prožili snad nejtěžší sezonu. Matt buď odpočíval, nebo se připravoval na další závody. Samotnému mu to je líto, když viděl, jak děti rostou před očima.“

Lituje, že není větší flegmatičkou. Ve výchově je tvrdší než manžel, ale občas bojuje s vlastní trpělivostí. „Překvapilo mě, že jsem tak strašně netrpělivá. Měla jsem od sebe asi větší očekávání. Musím se brzdit,“ říká mistryně světa a Evropy.

Nově se ke střelbě obloukem vrací, neb přijala nabídku Olympu Centra Sportu Ministerstva vnitra na roli jakési metodičky a mentorky. Chce předávat zkušenosti mladým a případně pomáhat sportovcům, kteří po kariéře tápou.