Pro volejbalistky byly Světové plážové hry návratem k partě

Pro volejbalistky byly Světové plážové hry návratem k partě

Plážové hry

Na tribuně jim s několika vlajkami fandil celý zbytek českého týmu na Světových plážových hrách a podporoval je ve čtvrtfinálovém souboji s Australankami. Plážové volejbalistky Karolina Řeháčková, Daniela Resová, Tereza Kotlasová, Markéta Svozilová, Anna Širůčková a Kylie Neuschaeferová však nakonec podlehly favoritkám 14:21 a 14:21. „Holky odehrály turnaj na pětadevadesát procent svých možností, bohužel to nestačilo,“ řekl trenér Michal Palinek.

Mistr Evropy v plážovém volejbalu z roku 1996 věřil, že by se tým mohl probojovat do zápasu o bronz. Kapitánka Karolina Řeháčková dodávala: „Hodně jsme chtěly postoupit do čtyrky, ale musely bychom bývaly mít i trochu štěstí, protože Australanky jsou silný tým. My jsme si do poslední chvíle myslely, že budeme hrát s Vanuatu, které mělo být druhé ve skupině B a přes které by cesta byla jednodušší. Australanky určitě budou mít medaili.“

Klíč byl v obraně

Po prohře byla zklamaná – stejně jako celý tým. „Určitě mě mrzí iks balonů, které jsem mohla udělat lépe, každý v týmu mohl něčím přispět. Australanky hrály výborně, měly jsme docela problém ubránit dvě jejich nejvyšší hráčky,“ mínila Řeháčková.

Trenér Palinek přidal: „Australanky přeci jen byly favoritky druhé skupiny, ale v předchozích zápasech tak dobře a přesvědčivě jako tentokrát nehrály. Udělaly jen asi desetinu chyb, co v dalších zápasech. My jsme nebránili tak dobře, aby to stačilo na vítězství. Klíč byl v obraně.“

Svou roli hrál také nezvyklý formát turnaje, v němž se hraje ve čtyřech proti čtyřem. „Je to zajímavý sport, specifická hra, něco jiného než dvojky. Ukázalo se, že je dobré mít specialistku nahrávačku,“ dodal Michal Palinek. Pro Karolinu Řeháčkovou byl návratem k šestkovému volejbalu, s nímž začínala. „Vzpomínku si odsud odvezu moc pěknou, protože to byl i návrat k holčičí partě. Byla to banda, zažily jsme srandu. Je to jiné než cestovat a hrát ve dvou.“