Při nehodě málem přišel o život. On začal znovu závodit a sní o olympijské medaili

Při nehodě málem přišel o život. On začal znovu závodit a sní o olympijské medaili

Články

Byl duben roku 2011. Dráhový cyklista Tomáš Bábek, jenž tři roky předtím reprezentoval Českou republiku na olympiádě v Pekingu, ležel s ošklivým zraněním v nemocnici a doktoři mu dávali padesátiprocentní šanci na přežití. Jako zázrakem ale Bábek znovu závodí. A vyhlíží tokijskou olympiádu.

Právě v Tokiu má totiž dráhová cyklistika obrovskou tradici. Podobně jako třeba fotbal v Anglii nebo hokej v Kanadě.

Bábek měl to štěstí, že atmosféru japonských závodů v keirinu poznal na vlastní kůži – jako jednoho z pěti Evropanů ho do země vycházejícího slunce pozvali japonští pořadatelé.

A český dráhař poznal jiný svět: „Keirin je v Japonsku fenoménem, lidi na závody sází klidně celé výplaty. Viděl jsem úplně jinou kulturu a byl v zemi, kde je dráhová cyklistika velkým pojmem.“

Za dva roky by brněnský rodák v Tokiu rád bral cyklistickou medaili. Od velkého snu není daleko: řadu let patří k evropské i světové špičce, důkazem budiž dvě medaile z loňského mistrovství světa a zlato z Evropy v roce 2016.

Ale jeho příběh nebyl vždycky jen plný úspěchů…

Tenkrát v roce 2011 ho v Brně srazilo auto. Měl proraženou plíci, otevřenou zlomeninu stehenní kosti, trojitou zlomeninu dolní čelisti a zlomeninu páté zánártní kůstky.

Byl tři dny v kómatu a doktoři mu říkali, že kdyby neměl tak trénované tělo, nepřežije. Když jim Bábek sdělil, že by se ještě někdy rád projel na velodromu, ťukali si na čelo. Ať je prý rád, že je mezi živými.

„Jenže já jsem si vůbec nedokázal představit, že bych se nevrátil. Jsem nezmar, v životě se o všechno rvu,“ vypráví 29letý cyklista.

Po třech měsících už seděl znovu na kole, do roka začal závodit. Ale překonával těžké období, po fyzické i psychické stránce tréninky protrpěl.

Jizvy a chybějící sval

„Dva tři roky jsem se trápil. Tak z poloviny mě odepsali i trenéři, což chápu, protože chtějí perspektivní jezdce. Vůbec jsem se nemohl dostat do formy, nešlo to. Byly to tenkrát krušné časy, měl jsem ohromnou vůli.“

Zoufal si, že už jeho tělo nevypadá tak jako dřív. Měl jizvy po operacích, na jedné noze mu dodnes chybí kus svalu. Na tohle Bábek nebyl zvyklý, tížilo ho to.

„V tu chvíli naštěstí nebyl nikdo, kdo by mě od návratu odrazoval. Kamarádi mě podporovali, to samé rodina. Věřil jsem i sám sobě.“

A teď sní o té nejcennější medaili.

Tomáš Bábek se zúčastnil setkání sportovců v rámci projektu Top Team. Podívejte se.