Přepíše Jágr historické tabulky NHL? Umí svému tělu naslouchat, říká bývalý osobní kouč

V nové sezoně se může stát čtvrtým nejstarším hráčem v historii NHL. Florida sehraje poslední duel základní části v neděli 9. dubna na ledě Washingtonu – Jaromíru Jágrovi v té době bude přesně 45 let a 53 dnů. Čím je výjimečný? A jak to, že ho tělo stále poslouchá? „Jarda patří ke sportovcům, kteří neustále pozorovali sami sebe, poznávali své tělo do detailů,“ říká Marian Jelínek, někdejší Jágrův osobní kouč a dnes trenér Mladé Boleslavi.

Co třeba pozoroval?
Už dlouho pečlivě sleduje, co mu ubližuje, či naopak pomáhá. A právě tím umí tělu v mnoha věcech vyhovět. Neustále svému tělu naslouchá.

V čem je ještě Jágr výjimečnější než ostatní?
Jeho výjimečnost je v mnoha směrech. Nebudu zde uvádět morfologické, nebo genetické dispozice pro lední hokej, protože největší rozdíl vidím v jeho silné emoční vazbě k lednímu hokeji, v jeho seberealizaci v této hře, která hraničí až z jakousi činnostní závislostí.

Jeho hra se ale určitě za ty roky změnila, že?
Těch věcí je celá řada a vesměs všechny změny v jeho hře pramení z Jardovy snížené herní rychlosti. Díky tomu se přizpůsobuje daným časoprostorovým změnám. Například už nedává tolik branek tak, že projede přes dva obránce a blafákem dá gól. Teď daleko více střílí – nejen střelou zápěstím, ale i střelou golfem, kterou téměř do třiceti let vůbec nepoužíval.

Proč potřebuje trénovat v noci a sám?
Sám z toho důvodu, že si může trénink cíleně přizpůsobit sám sobě ve všech parametrech – obsah, zátěž, rychlost, odpočinek. A v noci? Má prostě rád menší dávky, ale častěji.

On říká, že mu dává energii víra. Jsou to opravdu tak významné „baterky"?
Pro něj asi ano. Víra vede například k veliké pokoře! K pokoře k tomu co nás překonává, dále k velkému vděku za to že jsem zdráv, za to co dělám, či za to co mám a podobně. To vše ovlivňuje naše „vnitřní prostředí“ a díky stavu našeho vnitřního prostředí reagujeme na vnější podněty - na trénink, kritiku, popularitu...