Práce nebo škola se musely přizpůsobit. Softbalistky mají před sebou vidinu olympiády

Práce nebo škola se musely přizpůsobit. Softbalistky mají před sebou vidinu olympiády

Články

Na letní olympiádě v Tokiu v roce 2020 se může splnit jeden velký český sen. Mají ho softbalistky, které ještě nikdy předtím pod pěti kruhy nestartovaly. Jejich příprava už jede na plné obrátky, byť olympiáda začíná až za více než dva roky.

Softball byl naposledy na Hrách v Pekingu 2008, po dvanácti letech se do olympijského programu vrací. Pro Češky je to obrovská výzva.

„Makáme a makat budeme. Tým tomu věří, jinak bychom tomu nevěnovaly tolik času. Je to sen a obrovský motor. Děláme maximum,“ říká Eva Rendlová, jedna z hráček.

Problém je ten, že se do Tokia dostane z celého světa jen šest softbalových reprezentací. Jediná cesta pro Češky je skončit do šestého místa na mistrovství Evropy (v roce 2019 v Ostravě a Frýdku-Místku) a vyhrát euro-africkou kvalifikaci.

Jinými slovy je na olympiádu posune „jen“ jeden vyhraný turnaj.

„A tam se může stát vážně cokoliv. Týmy mohou mít zraněné hráčky nebo jim tam pár zápasů uteče. To samé ale platí jen pro nás. Bude to mazec.“

Pomáhá i nový tréninkový program

V českém týmu se sešly středoškolačky, vysokoškolačky, podnikatelka nebo učitelka. Softbal dělají ve volném čase, žádné statisícové smlouvy ani špičkové zázemí.

„Třeba já jsem si práci přizpůsobila. Jsem učitelka, takže končím denně ve dvě a pak můžu jít na trénink,“ popisuje Rendlová.

Na konci roku 2017 si reprezentantky spolu s trenéry vystavili nový přípravný program, díky kterému přes zimu intenzivně trénovaly. Byla to iniciativa hráček, sami si chtěly přípravu obohatit.

„Bylo to docela náročné. Roky předtím jsme se přes zimu vůbec nescházely, teď jsme makaly dost a stmelily partu. Chceme takhle fungovat dál, i když teď v trochu omezenějším režimu, protože začíná ligová sezona.“

Příští týden 27. a 28. dubna (více ZDE) otestují jejich formu profesionálky z USA, které přijedou do Evropy za přípravou. Pro Češky to bude nejlepší možná zkouška – lepší tým než z americké ligy totiž na světě neexistuje.

„Hodně se věnujeme kondici, pálce i nadhozu. Tam musíme přidat. Máme sice v týmu Verču Peckovou, která je možná nejlepší nadhazovačkou v Evropě, ale nedokážeme ji nahradit. A pro Verču by bylo dost náročné odházet celý turnaj,“ myslí si Rendlová.

„Ostatní týmy mají takové nadhazovačky dvě tři, my jen jednu. Jsme aktuálně někde kolem třetího místa v Evropě, ale potřebujeme být první!“