Olympijští veslaři z Tokia vzpomínají na bronzové úspěchy: Souboj s větrem i jedinečná loď

Olympijští veslaři z Tokia vzpomínají na bronzové úspěchy: Souboj s větrem i jedinečná loď

Články

Stáli proti nim nejen soupeři, ale i počasí. Čeští veslaři Pavel Hofmann a Jan Mrvík vzpomínají, jak před 56 lety vybojovali bronzové medaile na olympijských hrách v Tokiu. Stále mají finálové jízdy před sebou, jako by to bylo včera.

Československá výprava na olympiádě v Tokiu 1964 sbírala medaile ve veslování. Pavel Hofmann získal bronz na dvojskifu s Vladimírem Andrsem a na 3. místě dojela i osmiveslice. „My jsme měli ještě dřevěnou loď. Švýcarskou. Tenkrát to byla jediná loď v republice,“ vyprávěl člen bronzové party Jan Mrvík. Kvůli vysokým vlnám se neustále finálový závod odkládal a závodníci kvůli tomu měli stižené podmínky.

„Než jsme dojeli do cíle, byla tma, takže až v cíli jsme uviděli, že jsme Němce dojížděli. Bohužel nedojeli. Vyhráli Američané, Němci byli druzí a my byli těsně za nimi,“ vzpomíná Mrvík, který má bronz i z ME.

Vlny komplikovaly i závod Pavla Hofmanna s Vladimírem Andrsem. „Nejsilnější vzpomínkou je pro mě závod. Vítr dělal na startu velké vlny, nebyli jsme schopni jet. Prvních 500 metrů jsme byli úplně poslední. Pak jsme ostatní pozvolna dojížděli a dojeli jsme třetí,“ říká Hofmann. Rok před olympiádou získal na ME na dvojskifu s Andrsem zlato.

„Všechno to ze mě spadlo. Řekl jsem si, že teď už mi všichni mohou vlézt na záda. Splnil jsem úkol a navíc jsem bronzovej,“ popisuje pocity po projetí cílem dvaaosmdesátiletý Hofmann, který je stále aktivní. „Sportu jsem nenechal. Jezdím na kole, veslujeme na bazénu. Být aktivní je důležité i pro o dva roky mladšího Mrvíka. „Nemusí se vždy vyhrávat, každý pohyb dává smysl.“