Olympijský oheň Jaromíra Ježka: Plánoval konec kariéry, teď se pere v Riu

Touha po olympiádě byla svazující, na jaře pravidelně končil své zápasy v prvních kolech a myslel na konec kariéry. Judista Jaromír Ježek ale dokázal zahnat myšlenky na Rio a šel do závodů s čistou hlavou. A ono to vyšlo! Rodině se omluvil za zrušení plánované dovolené a vyrazil se prát do Brazílie. Jakou cestu mu ukáže olympijský oheň?

Co mě dostává do varu:
Většinou si před závodem s trenérem povídám o tom, co budeme dělat večer, takže to mě docela přivádí do varu. (směje se) Jinak jsem klidný člověk a nemám potřebu se nějak speciálně nabudit. Že bych nějak vybíhal na žíněnku... to ne. Já si tam v klidu dojdu a když rozhodčí řekne „hadžime“, tak se prostě jdu prát.

Jaké je mé světlo života:
To pořád hledám. Ale důležitá pro mě byla manželka a narození syna. Každý člověk má světlo asi jinde, ale pro mě je rodina na prvním místě.

Kdy jsem se v životě nejvíc spálil:
Zatím nikdy, ale popálil už jsem se mockrát. Nemůžu vypíchnout jednu věc, je to normální koloběh života. Ale zaplať pánbůh, že jsem se jenom popálil, a ne spálil. To je v životě ta hlavní výhra.

Jak v životě nevyhasnout:
Mít svůj svět. (směje se) Užívat si ze dne na den, i když plánovat dopředu taky někdy musíte. Ale žijme naplno, dokud jsme tady, protože i přes naše plány nikdy nevíme, co bude zítra, natož co bude za rok. Cesty se rády mění.

Kam mi posvítí olympijský oheň v Riu:
Olympiáda mi může ukázat zase úplně jiné dveře, kterými budu pokračovat dál. Chtěl jsem skončit s aktivní kariérou, tak uvidíme... Ale u juda bych chtěl zůstat, ať to dopadne jakkoliv. Tenhle oheň v Riu je pro mě velký otazník.