O plzeňském vábení i kamarádství na okruhu WTA. „Ranařka“ Hlaváčková už má jasno

Dlouho hrála v úspěšném páru s Lucií Hradeckou. Po rozchodu však dlouho nemohla zakotvit, deblistka Andrea Sestini Hlaváčková měnila své tenisové partnerky a marně pátrala po tom, co jí chybí ke spokojenosti. Před pár týdny se nakonec domluvila na spolupráci s Barborou Strýcovou a na velkých turnajích v Madridu a v Římě obstály. „Jsem nadšená z toho, že hraju zase s Češkou,“ přiznává Hlaváčková. „Mně to hrozně dlouho chybělo a vlastně jsem si ani neuvědomovala, co mi chybí. Co bylo s tou Češkou tak fajn?“

A co to tedy bylo?
Jazyk je na stejné notě. Člověk nemusí řešit, jestli něco řekl tímhle nebo jiným tónem, jak to vlastně ten druhý myslel. Myslím, že naše chemie je dobrá, jsme s Bárou tak trochu ze stejného těsta. Narodily jsme se a prožily jsme spolu v Plzni dětství i dospívání. Já na okruhu neznám nikoho tak dobře jako Báru - v dobrém i ve zlém. Myslím si, že to tam cítit opravdu je.

Můžete si k ní víc „dovolit“?
Můžu na ni, nechci říct houknout, ale říct, co si o tom myslím a ona úplně stejně tak mně. Není tam žádná hra nebo obava. A to je na tom v tuhle chvíli nejlepší.

Proč tohle spojení nemohlo přijít dřív?
Asi to tak mělo být. Hodně dlouho jsem hrála v úspěšném páru s Luckou Hradeckou a nikdy by mě nenapadlo párovat se s někým jiným. Ve chvíli, kdy jsem začala parťačky měnit, měla Bára jiné priority. Nikdy jsme nebyly ve stejném bodě. Teď si myslím, že to přišlo a našly jsme se. Je to až vtipně symbolické, že možná na konci kariéry spolu odehrajeme ty největší turnaje. A ještě symboličtější by bylo završit naši spolupráci nějakým pěkným výsledkem.

Jak vlastně proběhly vaše námluvy?
Začaly jsme se o tom bavit už v únoru, kdy mi zrušila spolupráci Latisha (Chanová). Bára byla jedna z prvních, které jsem psala, jak na tom je. Vědělo se, že nebude dál pokračovat s Luckou Šafářovou. Domluvily jsme se že, si promluvíme a zjistily jsme, že máme obě stejné cíle.

V čem si vyhovujete?
Pro mě je to absolutně nová zkušenost, kdy já musím převzít roli ranařky. Ona je ta kreativní na síti a solidní uzezadu. Úplně jsem si otočila role. Hlavně si ale vyhovujeme v tom, že strašně moc chceme, jsme zakouslé dvojmo.

A můžete říct, že jste kamarádky? Teď se o tom hodně mluví...
Teď rozhodně ano. (smích) Ono se to hrozně moc probírá a já už toho mám trošku dost. My spolu na turnajích fungujeme na metru a normálně vedle sebe koexistujeme, i když tam samozřejmě občasná rivalita je. Někdy si sebe všímáme a jindy zase ne. Je to, jako kdybyste dali dohromady sto ženských v jakýmkoliv jiným oboru. Chtěla bych vidět tu atmosféru. Myslím si, že to všechny zvládáme velmi dobře. Jsme schopné si mezi sebou najít i přítelkyně, se kterými jdeme na jídlo, pokecáme o módě, o jídle. Dobrý, neříkám, že si sdělujeme intimnosti, co nás trápí, ale je přehnané, že se nemáme rády.

Právě začíná French Open. Jaká je to pro vás motivace?
Obrovská. Bára se se mnou domluvila s tím, že má jeden obrovský cíl, a to dosáhnout grandslamového titulu, který ji v portfoliu chybí. S nadšením jsem kývla, protože si myslím, že bychom na to i možná mohly mít. Já osobně chci jít krok za krok, teď mám prioritu hrát v Paříži ve zdravém stavu, bez bolístek, které mě posledních pár dní trošičku trápily. Chci být připravená hrát ve středu první kolo, tím to pro mě začíná a dál nekoukám.

Foto: Getty Images