Něžná zmatkářka s puncem zlata. Koukalová dojala Nové Město

Něžná zmatkářka s puncem zlata. Koukalová dojala Nové Město

Články

Svou roztržitostí je pověstná. Tomu, že sem tam zapomene před závodem pušku, boty či startovní číslo, už se snad nikdo nediví. Vítězit ale Gabriela Koukalová naštěstí nezapomněla. Česká biatlonistka to potvrdila i v závěrečném závodu s hromadným startem v Novém Městě na Moravě. „Ani nevím, jestli po takovém zážitku má vůbec smysl jezdit za rok na olympiádu,“ povídala s nadsázkou v cíli.

Koukalová si lidi získává i svou upřímností. Co na srdci, to na jazyku. Už v pátečním sprintu totiž útočila na medaili, tu si ale odstřelila na druhé položce – vstoje třikrát minula a později vyprávěla. „Chtěla bych to říct naplno, ale to nemůžu. Normálně jsem se z toho připo...“ Dunící tribuny, na kterých se v tu chvíli mačkalo dvacet tisíc lidí, jí podlomily kolena. „První ránu jsem odložila. Chtěla jsem být precizní, ale tím jsem se dostala do stresu."

Přesto ji elektrizující atmosféra v Novém Městě nabíjela, v nedělním závodu si pohlídala střelbu a na trati neúnavně pracovala. „Věděla jsem, že tuhle podporu chci našim fanouškům vrátit,“ říkala. „A nechtěla jsem dopustit, aby mě soupeřky jen tak dostihly.“

Němka Laura Dahlmeierová, vedoucí žena průběžného pořadí Světového poháru, se v závěrečném kole nebezpečně přibližovala. Sedmadvacetiletou Češku však do cíle hnaly více než tři desítky tisíc fanoušků. „Byl to opravdu nejemocionálnější moment mé kariéry. Neskutečný tlak a hrozná výzva," popisovala Koukalová. A její závěrečné kolo? „Věděla jsem, že když nespadnu dole pod kopcem, tak to snad udržím. Před tribunou to bylo nádherné, ale dvě třetiny kola byly šíleně těžký. Ale stálo to za to!"