Není voda jako voda aneb Od kolíčku na nose ke světovému titulu

Není voda jako voda aneb Od kolíčku na nose ke světovému titulu

Články

Ke kajaku to kdysi vzala pořádnou oklikou. Mezi divoké peřeje sice „zabloudila“ od vody, jenže ze sportu, který si zatím hýčkají pouze ženy. „Začínala jsem jako akvabela,“ usmívá se Kateřina Kudějová, mistryně světa z roku 2015. „A ano, je to takové to tancování ve vodě. Vydržela jsem u toho docela dlouho - od nějakých šesti do čtrnácti let. K tomu jsem tak trochu i pádlovala.“

Nakonec si však musela vybrat. „Na akvabelách mi to řekli. Začala jsem totiž s vodním slalomem jezdit na závody do ciziny a o víkendech jsem tu nebyla. A to se jim moc nelíbilo,“ vysvětluje.

Co rozhodlo?

Studený bazén i výsledky

„Hlavně to, že se mi nechtělo lézt do toho studeného bazénu,“ směje se. „Že je to v zimě na vodě horší? Neřekla bych, my jsme u toho docela oblečení. Navíc v tu dobu, kdy jsem se rozhodovala, jsem v zimě na vodu moc nechodila.“

Rozhodly i výsledky. „Byť jsem se pádlování tolik nevěnovala, byly hodně dobré. Navíc tenhle sport dělá celá rodina,“ uvažuje ještě.

A tak výrazné líčení vyměnila za mozoly od pádla. „Ale to líčení mě bavilo, i když u akvabel je hodně extravagantní. Měly jsme třeba úplně rudou pusu, aby to vůbec bylo vidět,“ vysvětluje. „Já sama se ráda líčím, ale mám ráda, když to skoro není vidět. Mezi tréninky se nelíčím, jen když večer někam jdu, něco na sebe namatlám.“

K akvabelám patří i výrazné pestrobarevné plavky. V civilu se Kudějová obléká podle nálady. „Je to opravdu jak kdy. Třeba dřív jsem se raději oblékala do věcí, které sportovní nejsou. Teď to kombinuju – prostě ty slušný hadry s tím sportovním.“