Naplno do práce, na vodě už jen amatérsky. Hilgertová začíná novou kapitolu

Lifestyle
Lifestyle
3 Minuty čtení
3 Minuty čtení

Jako by dokázala zastavit čas. Ve čtyřiceti často čelila zvídavým otázkám, zda už je její kariéra na sklonku. Ve čtyřiačtyřiceti byla čtvrtá na olympijských hrách. Příští rok v dubnu oslaví padesátiny a nikdo se neptá. Kajakářka Štěpánka Hilgertová, dvojnásobná olympijská šampionka, totiž dokonale splynula s divokými peřejemi. Její účast mezi povodnými a protivodnými brankami se očekává – jakkoliv se může zdát její věk v profesionálním sportu šílený. „Zatím to necítím na definitivní pověšení pádla na hřebík,“ říká. „Ale taky se nedá říct, že bych se stoprocentně chystala na novou sezonu. Přesto bych to nechtěla prezentovat jako konec kariéry, i když to z určitého úhlu pohledu asi konec kariéry je.“

Mnohé se změnilo. Na konci října vyprší Hilgertové na Dukle pracovní poměr profesionálního sportovce. „A to znamená, že od té chvíle budu každý den chodit normálně do zaměstnání,“ vysvětluje. Nabídku dostala díky projektu „Duální kariéry“ pod hlavičkou Českého olympijského výboru. V prvním kole získalo příspěvek na zvolené aktivity celkem 25 sportovců v celkové hodnotě 349 881 korun. Druhé kolo proběhne v listopadu.

Štěpánko, jak to tedy teď s pádlováním máte?
Myslím si, že v mém podání to bude trošku přechod od profesionální do amatérské podoby sportu. A vzhledem k tomu, že má příprava už nebude mít profesionální charakter a náboj, je otázka jak to bude vypadat v příštím roce - jak se budu na jaře cítit a jak budu motivovaná do závodů nastoupit. Možná už to vyhodnotím tak, že se ze mne stane jen rekreační sportovec.

Chuť máte?
Mám chuť se hýbat, mám chuť pádlovat. Jestli ale v sobě najdu chuť a drajf závodit, to v tuhle chvíli nechci ani odhadovat. Za půl roku uvidíme. Zatím pádlo na hřebíček nevěším. Na to bych koneckonců potřebovala dva. (smích)

Třeba na soustředění do tepla se ale nechystáte, že?
Ne, jsem ale na zimu zvyklá. Sice jsme jezdívali v únoru do tepla, ale často tady byla po návratu zima, sněžilo a pršelo. Počasí nebylo nic moc. Pokud přes zimu nebudu jezdit až tak kvalitně, což tedy zcela určitě nebudu, tak to nehodlám lámat přes koleno a trápit se. Buď to doženu na jaře, nebo zhodnotím, že to nepůjde.

Od pádla do kostýmu

Prozradíte, jaká práce vás od listopadu čeká?
Budu pracovat pro Českou národní banku na odboru vzdělávacích a společenských akcí. Jde o organizování seminářů od odborných školení, přes kulturu až po sport, který bych tam tak trochu měla přinést já - ať už pro zaměstnance nebo i jejich rodiny s dětmi a pod.

To zní zajímavě...
Dostala jsem tu příležitost i díky Českému olympijskému výboru a jeho programu Duální kariéry. Jsou tu vazby na ČNB a další firmy, takže když poptávali nějakého sportovce, který by případně končil kariéru, byla jsem doporučená.

Bude to pro vás velká změna?
Určitě ano, ale já se na ni už docela těším, protože jsem sportovala naplno hodně dlouho. Nazrál čas. Je to ta situace, kdy tuhle změnu beru jako impulz.

Musela jste se na svou novou práci speciálně chystat?
Bude mi určitě nějakou dobu trvat, než se zapracuju. Mluvila jsem ale s několika budoucími kolegy, kteří říkali, že budou trpěliví a že si myslí, že to bude fajn. Budu jim prostě věřit. Je to záležitost, o které přemýšlím skoro rok, takže to není úplně novinka. Měla jsem čas si to v sobě srovnat a rozhodnout se. Usoudila jsem, že takhle to bude pro mě lepší.

Pokud se na jaře rozhodnete přejít mezi amatéry, pojedete alespoň rozlučkový závod?
Tak já v podstatě mezi amatéry přecházím. Jde o to, zda budu závodící amatér, nebo ne. Záležet bude na tom, jestli budu mít mezi brankami dobrý pocit a v hlavě chuť postavit se na start, a pak prostě do závodů nastoupím. Nebo to tak nebude, a pak by mne takový „rozlučkový“ závod ani netěšil. Třeba jsem svůj poslední „rozlučkový“ závod už jela letos. (úsměv)

A jaký pocit máte teď?
Když jsem před týdnem sedla po víc než měsíční pauze poprvé na vodu, byla to hodně velká tragédie. Po třech trénincích to ale začalo nabíhat a já teď skutečně neumím posoudit, jaká četnost tréninků může dobrý pocit udržet. Určitě budou ubývat i síly, nebudu se dřít v posilovně jako dřív. Bude to takový experiment, jak málo tréninku může, nebo nemůže stačit. Nechám to přirozeně plynout a nějak to dopadne...

líbil se ti článek?