Na bůček a černé kafe! První zlaté československé olympijské medaili je 95 let

Na bůček a černé kafe! První zlaté československé olympijské medaili je 95 let

Články

Do nominace pro olympijské hry v Paříži 1924 se dostal na poslední chvíli, odjížděl z ní jako olympijský šampion. Stačilo mu pouhých 7,2 sekundy na to, aby 20. července vybojoval pro Československo první olympijské vítězství v historii – ve šplhu na osmimetrovém laně, ze sedu a bez přírazu. Zlaté olympijské medaili gymnasty Bedřicha Šupčíka je právě 95 let.

Šupčík nechápal, proč mu za takovou maličkost hrají státní hymnu. „Člověk dobře zvládne tak lehkou věc jako šplh a najednou je z toho tolik slávy. Vždyť já šplh trénoval jako malý kluk, když jsem bosý lezl po stromech," divil se tehdy gymnasta.

Narodil se v Rakousku u Vídně v rodině cestáře a služebné u Schwarzenbergů. Rodiče však malého Bedřicha poslali na výchovu k tetě Evě Skaličkové, sestře jeho otce Františka Šupčíka. V Kvasicích u Kroměříže také začal cvičit v Sokole. Na olympijské hry se později začal připravovat po boku brněnských sokolů, ti mu také sehnali byt i práci - stal se domovníkem.

Na bůček a černé kafe

Aby mohl odjet na pětitýdenní předolympijské soustředění v pražském Tyršově domě, vzal si neplacené volno. „Láska ke cvičení, ohromná vůle a strašlivá síla jeho svalstva, to jsou tři pomocníci jeho úspěchů,“ napsal tehdy o něm populární sokolský cvičitel František Erben.

Šupčík dostával, stejně jako každý sokolský olympionik, na posilnění bůček a konvici černého kafe denně. V olympijském závodu podle diváků jako by spolykal lano a vzlétl vzhůru jako pták. Díky své síle se totiž rukama dotahoval až k pasu, ostatní gymnasté zhruba doprostřed hrudníku.

Krátce po olympijských hrách se oženil se služebnou Marií a společně založili rodinu v Brně. Z něj později přesídlili do Prahy. Měli tři děti, Alenu, Věru a Miroslava, prostřední Věra zemřela ještě jako dítě. Šupčík se živil jako obchodní cestující s hasícími přístroji a poté jako expert požární ochrany.

Olympijské vítězství ve šplhu doplnil ještě dvěma tituly mistra světa ve víceboji družstev ze světových šampionátů v Lyonu v roce 1926 a v Lucemburku v roce 1930. Po válce čelil dvěma infarktům a žádal stát o pomoc. Coby sokol, ale nebyl v kurzu, a tak dál naplno pracoval. Třetí infarkt v roce 1957 už nepřežil, v pouhých 58 letech.

Šupčíkova zlatá medaile je od tohoto víkendu k vidění na výstavě na brněnském hradě Špilberk.