Mladičká česká sportovní dvojice živí olympijskou naději. Dušková se před Vánoci vrátí na led

Mladičká česká sportovní dvojice živí olympijskou naději. Dušková se před Vánoci vrátí na led

Články

„Dobrý den, já se omlouvám, ale byla jsem ve škole,“ ozve se skromně ze sluchátka. A to dává tušit dobré zprávy. „Jo jo, mé koleno je o moc lepší, už chodím bez berlí,“ přitakává mladičká česká krasobruslařka Anna Dušková, která tvoří sportovní dvojici společně s Martinem Bidařem.

Juniorští mistři světa z roku 2016, kteří byli sedmí na lednovém seniorském mistrovství Evropy, se v září kvalifikovali na olympijské hry v Pchjongčchangu. Jenže na konci října Dušková při tréninku upadla a poranila si vaz v koleni. Následovala operace. „Nepovedl se nám trojitý twist, upadla jsem,“ popisuje sedmnáctiletá dívka.

Hlavou jí běžely nepěkné myšlenky. „Že to bolí úplně jinak, než jsem kdy při pádu cítila. Zároveň jsem věděla, že tohle bude vážnější, že mi to zkoplikuje celou sezonu,“ vzpomíná.

Olympiáda se vzdálila, ale mladí Češi nic nevzdávají. „Snažím se co nejvíc cvičit, aby koleno bylo co nejrychleji v pořádku. Zvládám už šlapat i na rotopedu a pan doktor říkal, že bych mohla příští týden běhat,“ popisuje Dušková. „A někdy kolem 20. prosince mám slíbeno, že budu moct konečně na led.“

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti?

Pokud bude Dušková zdravotně v pořádku, do tréninku se pořádně opřou. „Myslím, že to ze začátku bude těžké, ale jestli bude vše ok, tak bychom mohli stihnout natrénovat,“ uvažuje. „Ani teď nezahálím. Každý den cvičím a rehabilituju. Patří k tomu taky lymfodrenáž nebo elektroléčba. Zařazuju i posilování, aby ostatní části těla neslábly – posiluju třeba ruce, břicho a tak.“

Není to přitom jediná komplikace, která nadějnou sportovní dvojici při vstupu do olympijské sezony potkala. „Záčátek byl opravdu složitější, provázely ho nemoci a úrazy,“ popisuje. „Při letní přípravě Martin spadl z kola, šili mu obličej - ret a někde v okolí spánku, takže jsme chvíli nemohli dělat zvedačky, abych ho náhodou nepraštila a neutrhla mu stehy. Potom jsme měli odjet na první závod sezony do Itálie, ale já den před odletem dostala střevní virozu, museli jsme vše zrušit. Olympijskou kvalifikaci jsme naštěstí zvládli bez komplikací.“

Úrazy ke krasobruslení patří, ale takto vážné věci se zas tak často nestávají. „Samozřejmě, že padáme, nebo občas Martina bouchnu loktem, ale většinou z toho bývají jen modřiny a naraženiny,“ líčí Dušková. „Nesmím se bát, ale zároveň asi nějaké obavy budou. Musím Martinovi důvěřovat, že mě chytí.“