Mladé české hokejistky vyhlížejí medaili. Čeká je domácí Švýcarsko i motorové myši z Japonska

„Do práce, děvenky,“ usmívá se a pomalu opouští ledovou plochu hokejového stadionu ve Slaném. „A s úsměvem,“ doplňuje Roman Heindl, hlavní kouč českých hokejistek do 16 let. Mladičké reprezentantky měly po hodinovém tréninku na ledě naordinován ještě strečink na suchu. Ve Slaném se mezi svátky sešly na své první soustředění před lednovými Olympijskými hrami mládeže v Lausanne.

Heindlův tým má na vrcholné akci roku medailové ambice. „Rozhodně bychom si to zlato chtěly odvést,“ říká Andrea Trnková, česká kapitánka. A parťačka Markéta Mazancová její slova upřesňuje: „Minimálně bychom chtěly obhájit stříbro, které vybojovaly holky před čtyřmi roky.“

Ani trenér nezůstává pozadu. „Když někam jedu, myslím na úspěch. Chci, aby předvedená hra měla nějaké parametry, aby tým ukázal to, na co má. Takže rozhodně chceme pomýšlet na medaili, byli bychom za ni rádi. Musíme do toho jít s velkou pokorou,“ vysvětluje Heindl.

Nevyzpytatelné Japonky

Konkurence však taky nespí. „Švýcarsko nebude jednoduchý soupeř, už jsme s ním turnaj hráli. Teď mají vrchol roku ve vlastní zemi. Japonky jsou zase nevyzpytatelné - jsou to poctivé holky, motorové myši, které dodržují systém a nerady prohrávají,“ uvažuje Heindl. „A pak samozřejmě pokud bychom hráli dál, potkali bychom se se Švédkami.“

Jisté je, že Češky nenechají svým soupeřkám nic zadarmo. Své dovednosti během roku tuží v domovských klubech při trénincích a zápasech se stejně starými chlapci. „Kluci nás berou a pro mě je to s nimi lepší, hra je rychlejší,“ říká kapitánka Trnková a se smíchem dodává: „Šatnu máme společnou, ale já se vždycky převlíkám ve sprchách.“

I Mazancová si hru mezi kluky pochvaluje: „Jsou v pohodě. Jen občas musíme být tak trochu rozumnější. Když vidím, že tam jde jak blbec, zabrzdím a pustím ho, abych se nerozmázla já. To nám říká i trenér, protože někteří kluci jsou už robustní a to je o úraz.“

Splněný sen

Nominací na Olympijské hry mládeže do Lausanne se českým dívkám splnil sen. „Vždycky jsem na olympiádu chtěla jet. Hraju hokej už od čtyř let a inspiroval mě můj starší brácha. Už sice nehraje, ale spolu s rodiči mě podporuje,“ líčí Trnková. „Jo a líbí se mi i Jakub Voráček.“ Po vzoru bratra začala s hokejem taky Mazancová. „Olympiáda je nejvíc, kam se teď můžeme dostat. Je to vážně skvělé.“

Obě mladé reprezentantky se v Lausanne kromě tradičního hokejového turnaje zúčastní ještě dovednostní soutěže 3 na 3, při které se utkají mezinárodní týmy. „Myšlenka je to určitě dobrá, máme v tomto turnaji velké zastoupení. Paradoxně mě to tolik netěší, protože tato soutěž je před velkým turnajem a hrají v něm jedny z nejlepších hráček základního kádru. Budeme se připravovat bez nich, to je takové nedobré,“ uvažuje Heindl. „Ale moc se na Hry těším, znám to pouze z vyprávění. Byl jsem zatím na naší domácí Olympiádě dětí a mládeže, už to pro mě byla velká událost.“

A takhle vypadal stříbrný den českých hokejistek před čtyřmi roky v Lillehammeru...

Foto: Martin Voltr