​Lezci se prý na správném tréninku neshodnou. Jak to má nejlepší Čech?

Lifestyle
Lifestyle
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Rádi chodíte lézt na umělou stěnu či skálu? Pak si přečtěte, jak trénuje Adam Ondra. Ve 24 letech jeden z nejlepších lezců světa.

Je trojnásobným mistrem světa ve sportovním lezení, fantomem na skalách i velkou nadějí pro olympiádu v Tokiu 2020, kde bude mít stále populárnější sport premiéru.

„Lezení je úžasná aktivita a jedinečný sport. Lidí na skalách přibývá, možná i díky mně. Jsem za to strašně rád,“ říká stále se usmívající borec s kudrnatými vlasy.

Jak správně trénovat?
Není univerzální příručka, jak být lepším lezcem. Jistě, pokud jste na stěně každý den, rozhodně si nevedete jako začátečník. Příprava profesionálu se ale liší. „Neshodnem se, každý to má různé. Někdo k tomu doporučuje častěji chodit do posilovny nebo běhat. To úplně není pro mě,“ přidává Ondra svůj pohled.

Většinu času na stěně
Sám tráví na umělé stěně 60 až 70% z času vyhrazeného pro tréninik. Ondra zastává názor, že nejdůležitější je lezecká intuice. „Pohybů je nekonečná škála, potřebujete na to umět připravit tělo a natrénovat si i těžší chyty a přehmaty. To vám posilovna nenahradí, i když je fyzická síla nedílnou součástí našeho sportu.“

Když už cvičit, tak s vlastní vahou
Kromě umělé stěny využívá český Spiderman závěsný systém TRX. Chválí si také pomůcku zvanou campus board - to je jakási dřevěná deska, na které jsou v určité vzdálenosti rozmístěny chyty. Lezec se po ní pohybuje jen pomocí rukou, nohy nepoužívá.

Pozor na kůži na prstech
Nejvíce limitující faktor u lezců. Nebýt praskající kůže na prstech, byl by Ondra na stěně klidně osm hodin denně. „Pokud člověk leze šest dní v týdnu, tak to více jak čtyři hodiny denně na stěně nedá. Mluvím z vlastní zkušenosti. Se sedřenou kůži jde lézt hodně špatně.“

Hlavně poslouchat tělo!
Když ho něco bolí, dá si pauzu. Zároveň přiznává, že jeho tělo je (díky tomu, že leze odmala) na milovaný sport adaptované. Co by Ondra poradil ostatním? „Hlavně neblbnout. Dnes se hodně lidí chce co nejrychleji zlepšit. Ono to sice na oko jde, ale dřív nebo později vás začnou pobolívat prsty a klouby. To nikdy není dobré znamení.“

Foto: Herbert Slavík

líbil se ti článek?