Ledový klid obhájce zlata: Výkony mám, snad to v neděli klapne, říká Kulhavý

Je trochu nenápadnou hvězdou a trochu nenápadně bude taky obhajovat zlato z Londýna. V poslední den olympijských her vyjede Jaroslav Kulhavý do závodu horských kol. Vyzařuje z něj jeho typický klid, který mu přinesl už jeden olympijský triumf. „I před Londýnem jsem měl nejvyšší cíle, snad mi v neděli nebude nic chybět,“ řekl v Riu jednatřicetiletý cyklista.

Jak se vám líbí trať?
Je podobná jako v Londýně. Tady je trošku těžší, s jedním delším kopcem. Uvidíme, jestli bude horko. Momentálně na neděli hlásí déšť a ochlazení, což by pro mě bylo trošku lepší.Líbilo by se mi, kdyby se ochladilo. Klidně i déšť, hlavně ne totální horko, které závod dělá ještě mnohem náročnějším.

Co by způsobil déšť s povrchem?
Nikdo neví, jestli by se udělalo blátíčko... Většinou se jede po písku, do toho jsou kameny. Na několika místech je tvrdá červená hlína, co by s ní déšť udělal, to zatím nevíme.

Cítíte se, že tahle trať povede k další medaili?
To se těžko odhaduje, když po ní jedu sám a udávám si tempo. Vím, která místa mě bolí víc a která míň. Ale záleží na tom, v jaké rychlosti se pojede při závodě. Kde se pojede naplno a kde bude možné si odpočinout. Startovní pole se hodně roztáhne.

Takže po startu hurá dopředu?
Určitě. Bude důležité vyrazit dopředu na co nejlepší pozici. Kontrolovat závod, aby se tam člověk nezasekl. Někdo před vámi spadne, ideální stopa je jenom jedna, zastavíte se a najednou máte pět deset vteřin pryč, což se pak těžko dohání.

Potkal jste se už se Švýcarem Schurterem, který za vámi v Londýně dojel druhý?
Zatím jsme se míjeli, on trénuje spíš odpoledne. Většinu soupeřů jsem ale viděl, třeba Peťu Sagana, se kterým jsme se projeli po okruhu. Oproti Světovému poháru je to tady komornější, protože startuje méně závodníků. V tréninku se s nikým netlačíme.

Se Saganem jste také takoví soupeři?
Je ze stejného týmu, máme stejného mechanika, podporují ho kluci od nás. Ne, že bych ho nebral jako konkurenci. Beru ho jako světového závodníka, který má za sebou jednu z nejlepších sezon v životě. Já jsem jeho velký fanoušek. Snažím se ho podpořit. Ale kdyby se rozhodl, že přestoupí na horská kola, bral bych ho jako soupeře a s radami za ním nechodil.

Před Londýnem se o vás a medaili moc nemluvilo. Teď je to jiné, že?
Ale já jsem i před Londýnem měl nejvyšší cíl. Trošku očekávám, jak to bude po zranění vypadat. Doufám, že to všechno klaplo. Do Londýna jsem přijel pro medaili, teďka budu obhajovat zlato. Závod beru jinak, jsem o čtyři roky starší. V mém životě se leccos změnilo.

Už si přejete závod, nebo vás natěšená dostihne až těsně před startem?
Neprožívám to. Potřebuji se cítit dobře, alespoň den před závodem. Abych věděl, že nohy táhnou a můžu být v klidu. Když to nefunguje, tak je člověk nervózní a modlí se, aby se nohy rozjely. Teď jsem v klidu, nohy jedou. Výkony mám, čísla jsou dobrá. Doufám, že to vydrží do neděle a tam se to posune.

Jak vypnete před závodem hlavu, aby vás neporazila nervozita?
Soustředím se na svoje věci. Trénink, regenerace, dobře se vyspat. Snažím se relaxovat, ale neženu se do něčeho, co nechci. Spíše odpočívám, přemýšlím o závodě. Nerozptyluji se okolními věcmi.

A jak olympijský šampion začínal?