Království za boty číslo 51! V Česku prakticky neexistují, směje se dvojnásobný olympijský medailista Dostál

Byl nejvyšší z celé české olympijské výpravy – 203 centimetrů vysoký a více než 110 kilogramů vážící kajakář Josef Dostál však občas kvůli svým rozměrům řeší úsměvné historky. „Třeba když si kupuju boty, to bývá legrace,“ směje se stříbrný a bronzový medailista z Ria. „Mám totiž číslo 51 a ty u nás prakticky neexistují.“

Jen si to představte!

Přijdete do obchodu a sháníte boty velikosti dětských lyží. A jak to vypadá v praxi? „Většinou to bývá takto: Přijdu do krámu a zeptám se, jakou mají největší velikost. A oni se třeba chlubí: My máme 48 a já řeknu: Jo? No tak díky a na shledanou.“

A tak svou obuv většinou nakupuje za oceánem. „Je to tak, nakupuju v Americe, ale už se mi asi dvakrát podařilo sehnat boty i v normálním obchodě v Česku. Taky ve specializovaném nějaké mají, jenže výběr většinou bývá špatný.“

Ani s oblečením to však nemá jednoduché. „Většinu oblečení jsem si taky nakoupil na soustředěních v Americe. Mají tam více větších lidí, u nás je to přece jen trochu problém. Do konfekčních velikostí se neobléknu,“ popisuje kajakář s humorem.

Pohoda a nohejbal

Jako dítě v Americe nakupovat nemohl. „Naštěstí jsem vyrostl až někdy v šestnácti, do té doby to docela šlo,“ vzpomíná. „Ale než jsme pak začali jezdit ven, byla to docela síla.“

Teď už nic takového řešit nemusí a v klidu může s rodinou oslavit dva cenné olympijské kovy. „Oslavit se to musí, ale žádný ostudy dělat nebudu,“ ujišťuje. „A než se začnu připravovat na novou sezonu, dám si dvouměsíční volno. Maximálně se sejdu s klukama, zahrajeme si nohejbal a dáme pár piveček. To je příjemný.“

Pohoda musí být. „No jasně, že jsem pohodář,“ usmívá se. „Musím být, jinak bych se z toho zbláznil.“