Koukal při závodech trpí a na nápadníky žárlí: Gábina je boží žena, šíří kolem sebe štěstí

V letošní sezoně zatím platí jednoduchá rovnice – kam přijel bývalý badmintonista Petr Koukal fandit osobně, tam jeho manželka a biatlonová hvězda Gabriela vybojovala pódiové umístění. „Jsem asi štístko. Už se z toho hlavně stala fungující tradice, kterou bychom neradili porušili.“

Na tribuně bude Koukal nervózně mačkat palce také v italské Anterselvě, manželku plánuje podpořit i na následujícím mistrovství světa v Rakousku. A pak se uvidí.

„Co je v dojezdové vzdálenosti, tak tam se snažím být. I Gabča je ráda, že tam jsme spolu. Hodně věcí probereme, svěřuje se mi a pomáhá jí to,“ říká Koukal.

Jaké to je prožívat manželčiny závody z hlediště?
Trpím. Je to úplně jiná role, na kterou si začínám zvykat. Ale užívám si to. Víc po sportovní stránce poznávám i Gábinu. Už ráno na ní vidím, jak se cítí a jestli pojede dobře. K tomu si pořád opakuji, jak jsem na ni pyšnej. Hodně lidí se mě ptá, jaké to je mít tak úspěšnou manželku. Že to prý musí být těžké… Já jim říkám: Vůbec! Vždyť co víc si chlap může přát? Vidím den co den, kolika lidem udělá radost třeba společnou fotku. Z toho jsem dojatej, vážně. Mám boží ženu.

Řešíte spolu biatlon, nebo se mu v rozhovorech vyhýbáte?
Jo, probíráme to. Jsem často ten, co v ní dokáže vybudit jakýsi pocit toho, co dokázala. Gabča je strašně skromná, možná to až přehání. Kolikrát je na stupních vítězů, ale nedokáže si sama přiznat, že vážně zajela tak dobře. V tom se ji snažím pomáhat a radost jí připomínat. Je bezesporu osobností, která výrazně přerůstá hranice naší země. Je to vidět všude, kam přijede. Má kolikrát co dělat, aby se vymotala ze spárů fanoušků a novinářů.

Necukáte se, když kolem ní krouží davy nápadníků?
Samozřejmě, že trochu žárlím. Přirozeně, v mé roli by se stejně choval asi každý chlap. I když silnější je pro mě obava, jestli všechno zvládne, nikde nic nenechá a dostane se včas do postele. Pořád kolem ní jsou cizí lidi, co po ní něco chtějí. A znáte, jaká je zmatkařka. Snažím se pomáhat, jak můžu.

Už jste prý dokonce přičichl i ke společným výletům na běžkách.
Celkem mě to chytlo. Musím se snažit, protože Gabči maminka mi furt opakuje, jakou mám příšernou techniku! Dostal jsem pod stromeček kompletní vybavení a Gábina mi dokonce dala i flintu, tak možná budu na starý kolena závodit za biatlonový veterány. Můj vztah k běžkám se každopádně výrazně zlepšil. Pamatuju si, jak jsem ještě ve škole furt padal, nejezdilo mi to a stál jsem na místě. Teď už snad takovou ostudu nedělám.

Proto plánujete absolvovat i Jizerskou 50?
Upřímně mě to úplně neláká. Ale člověk se zaprvé musí hýbat a zadruhé jsem se tchýní domluvil, že pojedu. Ona je totiž bývalá vynikající běžkařka a tenhle závod v minulosti snad třikrát vyhrála. Tak jsem si řekl, že nebudu suchar a zkusím to. Snad mě alespoň přijde podpořit a bude mě na trati zásobovat svařákem.

Foto: Petr Slavík, Český biatlon