Když se pod slzami zrodí naděje aneb Co hraje Sáblíkové do karet

Pchjongčchang 2018

1 Minuta čtení

Před dvanácti lety v Turíně jí bronz na pěti kilometrech unikl o necelou sekundu a tehdy si pořádně pobrečela. Podobné to bylo na trojce i teď v Koreji, kdy Martina Sáblíková za bronzem zaostala o pouhých 52 setin sekundy. Přesto je cosi jiné. Čas 4:00,54 je totiž její třetí nejlepší v kariéře na nížinných drahách. „V jiných závodech by za něj klidně brala zlato,“ ujišťuje její kouč Petr Novák.

A sama Sáblíková přisvědčila: „Ten čas beru, ale umístění ne.“ Třicetiletá česká rychlobruslařka plakala i po sobotním bramborovém závodu. Ale stejně jako po tom turínském možná s odstupem času změní optiku, se kterou teď své první olympijské vystoupení v Koreji vnímá. „Když se ohlédnu, jsem za to čtvrté místo v Turíně vděčná. Jsem přesvědčená, že bylo pro mou další kariéru hodně důležité,“ povídala majitelka pěti olympijských medailí.

Nic než medaile

Další čtyři roky ji nezajímalo nic jiného než medaile z olympiády. Rok 2010 měl být alfou a omegou jejího sportovního života. „Zklamání bylo současně impulsem,“ uvažovala. „Ve Vancouveru jsem si variantu bez stupňů vítězů vůbec nepřipouštěla. A byl to zlom mé kariéry.“ Z Kanady si tehdy odvezla dvě zlaté a jednu bronzovou medaili.

V pátek čeká Sáblíkovou v korejském Kangnungu její oblíbenější disciplína. Na trati 5000 metrů neprohrála na vrcholné akci už od roku 2007. Formu jistojistě má - navzdory tréninkovému výpadku kvůli bolavým zádům. Její záda prozatím drží.

Vítězka trojky, Nizozemka Carlijn Achtereekteová, bude na startu chybět a nepojede ani stříbrná Ireen Wüstová. Jenže budou tam zas jiné nizozemské střely, třeba teprve dvaadvacetiletá Esmee Visserová. „Na tu pozor,“ hlásí i kouč Novák. „Ale Martina to na pětce dá.“