Judista Pulkrábek teď baví lidi svými videi a říká: Naučil jsem se být vděčný

Judista Pulkrábek teď baví lidi svými videi a říká: Naučil jsem se být vděčný

Články

Život bere s tím, co mu nabízí. „Jsem kluk z vesnice, mám tu zahradu a kousek les. Každé ráno chodím běhat se psem. Zatím mi ty omezené podmínky pro trénink až tolik nevadí,“ říká judista David Pulkrábek. „Odpoledne je to trochu složitější, ale mám propůjčené klíče od místního venkovního hřiště.“

Parťák v kimonu mu v době koronavirové přesto trochu chybí. „Každý jsme dostali svůj tréninkový plán, trénujeme dle vlastních možností. Občas se už sejdeme na místech, kde je to povolené a s rouškou,“ popisuje. „Ale jsme kontaktní sport. Kdo ví, kdy se budeme moct zase mezi sebou poprat.“

Letos se Pulkrábek držel v žebříčku na postupovém místě pro olympijské hry v Tokiu. „Jak to ale bude teď, nevím. Trénovat se musí dál. Trenér mi radil, ať se nezajímám o to, na jakém jsem místě, ale o to být co nejlíp připravený. Holt se stala taková věc, každý jsme ji museli přijmout.“


Motivace do tréninku mu nechybí. „Odsunutí olympijských her je určitě v pořádku. Zdraví je na prvním místě,“ myslí si Pulkrábek, který má bakalářský titul na policejní akademii a se smíchem dodává: „Už dřív si ze mě dělali srandu, že bych mohl dělat hlídacího psa.“

Sázka na jednu kartu? Ani náhodou

Zatím se však každý den poctivě připravuje – i na odložené mistrovství Evropy v Praze, jehož finální termín stále visí ve vzduchu. „Štěstí přeje připraveným. Nemusí ale vyjít ani listopadový termín. Uvidíme.,“ usmívá se. „Ale mám i jiné zájmy než sport. Třeba provozuju hospodu. Nechci vsadit vše na jednu kartu a být jen sportovec. Po kariéře po vás neštěkne ani pes.“

Vsadil ale na veselou mysl, a tak čas od času baví své kamarády na sociálních sítích vtipnými videi. „Říkal jsem si, že všude je jenom koronavirus, den co den. Chtěl jsem udělat něco jinak, aby se lidi zase zasmáli,“ popisuje. „A ono je to fakt baví, píšou mi o další videa.“

Ať už je doba jakákoliv, jeho cesta je jasná. „Žiju každý den tak nejlíp, jak umím. V mládí jsem to neměl jednoduché. Naučil jsem se být vděčný," připomíná fakt, že se v dětství potýkal s šikanou. „Teď musíme vydržet, a když se občas se mnou lidi zasmějí, budu jenom rád.“

Foto: IJF.org