Judista Petřikov útočil na bronz, připsal si páté místo

Byl to statečný, ale marný boj. Judista Pavel Petřikov se na Evropských hrách v Minsku prodral do zápasu o bronz s Bagratim Niniašvilim z Gruzie. V něm prohrál po třech trestech a skončil pátý – toto umístění mu vedle Evropských her patří i na evropském šampionátu. „Ale můžu s klidným svědomím říct, že jsem tady předvedl úplné maximum, co jsem mohl. Prohrál jsem se dvěma Gruzíny, se dvěma soupeři, na které jsem – musím uznat – dneska neměl. Proto je to pro mě možná trochu schůdnější než třeba prohra na mistrovství světa o třetí místo, kde k němu byl opravdu kousek. Ale tady to bylo trochu dál,“ řekl pátý muž světového šampionátu.

Třiatřicetiletý Petřikov, účastník olympijských her 2008 a 2016, se těžko prosazoval proti Niniašviliho silnému úchopu. „Takže jsem ho zkusil nachytat na nohy, ale za tu chvíli jsem nenašel recept, jak z toho jeho nepříjemného úchopu pryč. Bohužel jsem byl po zásluze třikrát potrestaný. Beru to, jak to je,“ dodal evropský šampion v kategorii do 23 let z roku 2008.

V prvním kole měl volný los, ve druhém porazil Bělorusa Dmitrije Minkova na ipon. Perný souboj, v němž byl jasně aktivnější, svedl s Ukrajincem Bogdanem Jadovem. „První dva zápasy byly hodně těžké. Proti Bělorusovi jsem určitě nebyl favorit, prohrával jsem s ním ještě minutu a půl do konce na wazari, ale pak jsem ho ještě dokázal překvapit,“ líčil Petřikov. „S Ukrajincem to bylo to samé, známe se dobře a bylo to vidět. V jeden moment jsem padal po jeho chvatu, ale naštěstí jsem stačil ukročit a okontrovat ho.“

Ve čtvrtfinále byl nad jeho síly Gruzínec Važa Margvelašvili, evropský šampion z roku 2016 i medailista z mistrovství světa, který českého judistu porazil na ippon. Petřikov se tak dostal do oprav, kde s Irem Nathonem Burnsem vybojoval šanci porvat se o bronz. Pak ho čekala dlouhá pauza před finálovým blokem. S tátou Pavlem, který je jeho trenérem, probral taktiku na soupeře. „A udržoval jsem se v pohybu, přeci jen v mém věku je regenerace horší, takže jsem byl aktivní. Snažil jsem se neusnout, protože to bych se možná probudil až druhý den.“

Na medaili, za kterou ho během dne hnal český tým, to nestačilo. Podporovali ho týmoví parťáci včetně olympijského vítěze Lukáše Krpálka, který byl jedním z nejhlasitějších fanoušků, i další členové české výpravy na Evropských hrách. „To mě opravdu potěšilo. Pro nás judisty je to něco moc hezkého mít celý Czech Team pohromadě, to je skvělé,“ řekl Petřikov.

Pulkrábek skončil ve druhém kole

David Pulkrábek ve váhové kategorii do 60 kilogramů zažil na Evropských hrách hodně intenzivní pobyt. „Každý den jsem měl hubnoucí režim a k tomu celý pátek za zády dopingovou kontrolu, protože se mi kvůli hubnutí nedařilo odevzdat vzorek. A ráno před zápasy jsem ještě musel jít na náhodné převážení, takže to bylo trochu divočejší.

V prvním kole se utkal s Maďarem Csabou Szabó. „Známe se dobře, v podstatě jsme kamarádi mimo žíněnku, už jsme se spolu několikrát prali, takže jsme věděli, co od sobe očekávat. Rozhodlo se až v prodloužení, kdy jsem udělal jeden nástup, který jsem se naučil až letos v Koreji. Za to jsem byl rád, byla to moje premiéra tohoto nástupu,“ líčil Pulkrábek.

V boji o postup mezi osm nejlepších však narazil na Francouze Walidea Khyara. „Je to velice dobrý a úspěšný závodník. Je vyšší, bylo jasné, že mě bude chytat hodně za krkem. A já se nemohl pořádně prosadit, což mě stálo tresty, kvůli kterým jsem prohrál. To mě vnitřně hodně bolí, protože prohrát na mistrovství Evropy třeba pořádným hodem by bylo přeci jen něco trochu jiného,“ smutnil Pulkrábek.