Krpálkův triumf či tenisové euforie. Jak se zrodilo 10 českých medailí

Rio 2016
Rio 2016
6 Minut čtení
6 Minut čtení

Je mnoho povolaných a málo vyvolených. Všichni ti, kteří se na olympijské hry dokázali probojovat, však k vyvoleným rozhodně patří. A ti, kteří navíc odjíždějí s medailí? Získali třpytivý bonus, který jim při každém pohledu připomene, že dokázali cosi výjimečného. Cesta k úspěchu rovně nikdy nevede. Připomeňme si deset českých příběhů, deset cenných kovů, za které se Češi rvali do posledních sil.

Dojemné zlato judisty Lukáše Krpálka

Byl to ten nejsilnější český příběh ozdobený zlatem. Judista Lukáš Krpálek nebojoval jen za sebe, cenný kov chtěl i pro svého přítele - bývalého reprezentačního kolegu Alexandera Jurečku, který před rokem zemřel při potápění. „Před odjezdem do Ria jsem vyšlápl na Lysou horu, kde má památník, rozloučil jsem se a slíbil jsem mu, že medaili musím dovézt. To byla povinnost,“ povídal nový světový šampion. „On tady byl se mnou a jsem rád, že se to povedlo."

Jurečkovu fotku si vzal i na medailový ceremoniál.

První český olympijský vítěz v judu pak střežil zlatou medaili i v noci. „Spal jsem s ní na krku, takže to bylo hezké probuzení po ránu," povídal.

Bolavé stříbro bikera Jaroslava Kulhavého

Jel na hranu, v cíli se zprvu zmohl jen letmý úsměv. „Strašně mě bolel žaludek. Už jsem jel hranu. Ale spokojenost je obrovská. Ještě mi to časem dojde,“ vysvětloval Jaroslav Kulhavý. Český biker si z olympijských her v Riu de Janeiro odvezl stříbrnou medaili. Švýcar Nino Schurter mu oplatil porážku z Londýna před čtyřmi lety.

Přípravu na Hry mu navíc zkomplikovala zlomená ruka. „I proto je má radost veliká. Za dané situace jsem jel strop, líp jsem se připravit nemohl. Jsem maximalista, chci vyhrávat, ale ještě budu mít šanci," řekl Kulhavý směrem ke hrám v Tokiu za čtyři roky.

Stříbro na vlně pro Josefa Dostála

Pro stříbro se vydal ze všech sil. Zatímco jiní závodníci už dávali rozhovory, Josef Dostál ještě stále seděl ve svém kajaku, rozhlížel se a vydechoval. Poté krok na břeh, objetí od šéfa mise Martina Doktora a zavrávorání, až se musel posadit. Tak moc byl vyčerpaný. „Dnes jsem se vydal asi nejvíc, co jsem kdy závodil,“ vyprávěl po medailovém ceremoniálu.

Třiadvacetiletý Dostál se v roce 2014 stal na kilometrové trati mistrem světa a loni získal na světovém šampionátu v Miláně stříbro. V Brazílii nestačil jen na skvěle finišujícího Španěla Marcuse Walze. „Ten mě vypekl, svezl se mi na vlně,“ usmíval se ale později.

Znovu bronzový čtyřkajak

Byl to neuvěřitelný souboj a Češi v cíli nevěřícně kroutili hlavou. Čtyřkajak, Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál, Jan Štěrba, obhájil na Hrách v Riu bronzovou medaili z Londýna. Finále na 1000 metrů jasně ovládli Němci, čeští rychlostní kanoisté se však mohutně rvali o stříbro – v bratrském souboji se Slováky nakonec podlehli o 0,132 sekundy.

Český kvartet si prošel těžkými chvílemi. Daniel Havel ještě den před startem rozjížděk zvracel a rozhodovalo se, zda v posádce zůstane. „Byl to pro všechny těžký moment, ale jsme hrozně rádi, že to rozhodnutí padlo a bylo takové, jaké bylo. V Londýně zase kluci podrželi mě. Obě naše medaile byly silný příběhy,“ připomněl nejstarší člen posádky Jan Štěrba.

Bronz pro hecíře Štěpánka a nezdolnou Hradeckou

Rvali se jako lvi. Lucie Hradecká zvládla v Riu největší porci zápasů ze všech českých tenistů, Radek Štěpánek zas neúnavně hecoval, fandil i pomáhal. Společně pak vybojovali bronz ve smíšené čtyřhře. Česká dvojice porazila indický pár Sania Mirazová, Rohan Bopanna 6:1 a 7:5.

„Nám to zní jako zlato! Máme sice bronz, ale cítíme se úplně zlatě," jásal Štěpánek a radostně přitom poskakoval. Veterán Štěpánek se v 37 letech dočkal první olympijské medaile. Bronz přirovnal k dvěma triumfům v Davisově poháru. „Je to úplně nejvýš v kariéře se salátovou mísou. Když je tam vlajka a lev, je to pro naši zemi a všechny lidi, je to nejkrásnější a nejhlubší emoce, které můžete zažít," řekl.

Tenisový bronz i pro Šafářovou s Hradeckou

Byla to unikátní bitva. V boji o olympijský bronz v deblu nastoupily na kurt hned čtyři české hráčky. Šafářová a Strýcová versus Hradecká, Hlaváčková.

Česko mělo bronzovou jistotu. A tu pro sebe urvaly Šafářová se Strýcovou. Své české soupeřky porazily ve dvou setech 7:5 a 6:1. Narychlo slepený tenisový pár překvapil už na úvod olympijského turnaje, když vyřadil neporazitelné sestry Williamsovy, trojnásobné olympijské šampionky.

„Byly jsme hodně nervózní a na začátku zápasu to bylo znát. Prostě jsme bojovaly a jsme šťastné, že jsme to zvládly," říkala pak šťastně Šafářová. „Co se stalo Andree, je nešťastná událost a přejeme jí, aby se dala dohromady. Musely jsme však na kurt jít a zkusit na to zapomenout, hrát si to svoje,“ připomněla nehodu Andrey Hlaváčkové, při které ji Švýcarka Hingisová zlomila tenisákem podočnicový oblouk a naštípla nos.

Bronz lvice Petry Kvitové

Raketa jí vypadla z ruky, Petra Kvitová poklekla na olympijský kurt. Čtvrtý mečbol při vlastním podání třetí sady rozhodl o bronzové olympijské medaili pro českou tenistku. Američanku Madison Keysovou přehrála ve třech setech 7:5, 2:6 a 6:2.

I v souboji o bronz si šestadvacetiletá Kvitová musela projít třísetovou bitvou. Vytrvalost a nezdolná touha jí nakonec vynesly olympijský bronz. „Olympijská medaile patří mezi největší úspěchy, které se mi v kariéře povedly. Jsem hrdá, že jí můžu dovézt do Česka,“ nechala se slyšet. „Chtěla jsem zlatou, ale i bronz je skvělý."

Bronzové váhání Jiřího Prskavce

V cíli nešťastně rozhodil rukama, oči se mu zaleskly. Jeho čistý čas byl jako z říše snů a katapultoval by ho k olympijskému zlatu. Připravil ho ale o něj šťouch na brance číslo 13. V tu chvíli byl Jiří Prskavec třetí, jenže svou jízdu na brazilském kanále Whitewater měl před sebou ještě jeden muž.

Mladičký Slovák Grigar mohl českého kajakáře z bronzového stupínku sesadit. Prskavec nakonec bronz uhájil a vybojoval pro českou výpravu první cenný kov. Radostné emoce mohly propuknout naplno.

„Věděl jsem, že další časy jsou výborný a musím jet fakt hustě. To se mi docela povedlo a nakonec jsem třetí,“ zářil s velkou úlevou první český medailista na hrách v Riu. „Škoda toho ťuku, byl jsem o vteřinu a půl nejlepší. Ale podařilo se mi to ustál a to pak znamenalo hrozně moc,“ líčil Prskavec.

Bronzové martyrium skifaře Ondřeje Synka

Má za sebou nejtěžší rok sportovní kariéry. Na jaře mu doktoři diagnostikovali zlomený čtvrtý obratel, trpěl velkými bolestmi pokaždé, kdy sedal do lodě. „Nikde jsem to zatím neříkal, ale mnohokrát jsem to během sezony chtěl vzdát. Jsem rád, že jsem tu vůbec mohl být. Každá olympijská medaile je krásná,“ vyprávěl skifař Ondřej Synek.

Do své sbírky přidal už třetí olympijský kov. Na kanálu v Riu tentokrát vybojoval ke dvěma stříbrům bronzovou medaili. Jenže chtěl mnohem víc a před finálovým závodem říkal: „Jsem připravený stát se šampionem.“ Do cesty se mu však postavil jeho životní rival Mahé Drysdale z Nového Zélandu a obhájil svůj titul z Londýna 2012. Mezi českého skifaře a Drysdala se navíc vklínil ještě Chorvat Damir Martin. „Nebyl to můj den, nebyl jsem to úplně já. S výkonem nemůžu být spokojený," přiznal. „Od začátku jsem musel jet na hraně a pak to bylo znát, ke konci už jsem byl tuhej."

Vymodlený bronz oštěpařky Barbory Špotákové

V pátém pokusu se vzepjala a veškerou svou energii vložila do svého oštěpu – 64,80 metru a průběžné třetí místo. Pak už jen s napětím čekala, jak si povedou její soupeřky. A klaplo to! Oštěpařka Barbora Špotáková si z olympijských her odvezla třetí medaili v řadě – po dvou triumfech z Pekingu a Londýna přidala do své sbírky bronz.

„Tahle medaile má hodnotu zlata. Ze začátku to se mnou vůbec nevypadalo růžově. Ale pak jsem si řekla: Musíš! A ten jeden hod jsem ze sebe vymáčkla. Sebrala jsem sílu, ani nevím odkud,“ vyprávěla Špotáková. „Dopadlo to fantasticky, je to paráda, i když to byly strašné nervy. Před závodem jsem si říkala, že tohle už nikdy. Ale teď ještě nechci říkat."

Foto: ©Getty Images 2016

líbil se ti článek?