Jak se buduje pozice lídra? Musím si ji vydupat, říká talentovaný cyklista Vakoč

Závod snů, absolutní vrchol – to je Tour de France. Čtyřiadvacetiletý Petr Vakoč jel „Starou dámu“ vůbec poprvé. „Nevěřil jsem, že je takový humbuk vůbec možný. Jenom pomalu to vstřebávám,“ řekl v olympijské vesnici v Riu. Na únavu z náročného etapového závodu rychle zapomněl a vydal se za novou výzvou pod pěti kruhy.

V Brazílii pojede už v sobotu silniční závod se zbytkem českého týmu. Usměvavý blonďák je na olympiádě poprvé, podobnou atmosféru ale zažil už na Evropských hrách v Baku. Tam jel jako lídr a svůj výkon ozdobil bronzovou medailí.

Vedoucí pozici si musel těžce vydupat a boj nekončí ani teď. „Na začátku jsem ve svém týmu nemohl do ničeho mluvit a většinou na někoho pracoval. Podařilo se mi získat pár výsledků a druhý rok už jsem si občas mohl říct, kdy chci jet jako lídr,“ popisuje.

Šance zatím využívá a postupně míří k vyšším metám. Nejdřív Giro a potom Tour de France. „Poslední týden v Alpách nás povzbuzovalo neskutečné množství českých fanoušků. Dávalo mi to energii, i když jsem byl úplně vyšťavený.“

Olympijské kolo mění barvu

Vakoč je považován za jednu z největších nadějí české cyklistiky. „Dobře se to poslouchá, ale nenechám se tím ovlivnit. Vím sám, že potenciál mám a snažím se neusnout na vavřínech a pořád se zlepšovat,“ říká.

Po náročné Tour dorazil domů do Prahy, jenže času bylo málo a olympiáda blízko. Fyzicky vyčerpaný pak jel na závod do Španělska, kde se musel před začátkem nadopovat třemi kávami. Po 150 kilometrech se ale dostal do pohody a teď už je plný sil na sobotní boj v ulicích Ria.

„Můžu odpočívat po olympiádě,“ říká Vakoč, pro kterého to bude zase další premiéra. „Nejsem zvyklý potkávat všechny ostatní sportovce. Ale je to další velká inspirace,“ popisuje první dojmy z olympijské vesnice.

Zcela novým zážitkem pro něj bude i olympijské kolo, které při 25 stupních mění barvu z oranžové na žlutou. „Hodně se povedlo. Včera bylo teplejší počasí, tak bylo kolo celé žluté. Škoda, že si ho pak nebudeme moct nechat,“ smutní Vakoč jenom na oko. Olympijské hry si užije a bude stoupat dál.

Jaká je jeho první vzpomínka na kolo? Podívejte se...