Ilegální i pouštní závod a pak Himaláje! První česká motorkářka na Dakaru omdlévala

Ilegální i pouštní závod a pak Himaláje! První česká motorkářka na Dakaru omdlévala

Články

Po motorce dávno pokukovala, ale pořídila si ji, až když jí bylo 21 let. „Hned, jak jsem si udělala papíry. Tenkrát v tom ale nebyla žádná ambice. Měla jsem dokonce představu, že budu jezdit od kafíčka ke kafíčku,“ směje se Gabriela Novotná, první česká motocyklová závodnice, která kdy startovala na proslulém Dakaru.

Jenže pak přišla osudová nabídka. „Vždycky mě lákalo projet se v terénu, takže když se o pár let později naskytla možnost si to vyzkoušet, využila jsem ji. Do měsíce byla silniční motorka prodaná a už bylo koupené enduro. Na silnici jsem se nevrátila,“ popisuje a se smíchem vypráví, co ji později k „terénu“ definitivně připoutalo: „Jela jsem amatérský ilegální závod. Podmínkou pro přihlášení bylo, že nás nesmí chytit hajnej.“

V rallye našla vášeň. „V ten moment jsem věděla, že se tomu budu chtít věnovat. Našla jsem si na internetu trenéra, začala jsem se systematicky připravovat - a to od cvičení, které dělají úplně nejmenší dětičky. Za tři roky jsem stála na startu prvního Dakaru.“

Na vlastní pěst

Aby se však na start pouštního závodu vůbec mohla postavit, vzala si hypotéku. Nic jiného jí v té době ani nezbývalo. „Bylo jasné, že za sebou nemám žádnou kloudnou závodní historii. A příběhu, ve kterém jdu za obrovským snem, uzpůsobím mu práci, soukromý život i všechno ostatní a ono to vyjde, nikdo moc nevěřil. Všichni byli skeptičtí. Sehnat peníze bylo pro mě velmi náročné,“ líčí žena, která se živí jako překladatelka a tlumočnice.

Ze svého snu však neustoupila - navzdory tomu, že její účast na Dakaru znamená vytáhnou z peněženky zhruba 2,5 milionu korun. „Dělala jsem to s jasnou vizí, že ukážu světu, že tam patřím a na další roky už peníze seženu. Brala jsem to jako investici a věřila jsem, že když budu závodit dost dlouho, časem se mi vše vrátí. Což se zatím úplně neděje, ale minimálně jsem odjela další Dakar.“

Letos Novotná do cíle Dakaru dojela. O rok dříve, na své první štaci, se jí to ale nepodařilo. „Asi 90 kilometrů před koncem jedenácté etapy jsem si zlomila klíční kost. Ještě jsem ji dojela a doufala, že pojedu i další,“ vzpomíná. „Hrozně jsem si přála, aby nic nebylo zlomené.“

Vidina dojet ji hnala vpřed, přestože cesta k etapovému cíli byla bolestná. „Protože v těch pískových kolejích se jede fakt blbě, motorka se tak různě chytá. Třeba se opře o tu pískovou kolej, musela jsem ji zvednout i s tou zlomenou klíční kostí. Vždycky se mi zatmělo před očima a měla jsem chuť omdlívat, ale když jsem se napila, dalo se jet dál.“

Z motorky na osmitisícovku

Do další etapy už Novotnou nepustili. „Obrečela jsem to, samozřejmě. Bylo to veliké zklamání, cítila jsem se fyzicky i mentálně výborně. Měla jsem ohromnou chuť Dakar dojet,“ povídá.

Napodruhé svou misi splnila a přidala další výzvu. Závod s názvem Silk Way Rally mnozí považují za nejtěžší závod na světě. „Je tam různorodější terén. Na Sibiři čekáme zpočátku hodně bláta, pak nějaké travnatější stepi v Mongolsku a v Číně je poušť Gobi, takže zase duny a písek. Tenhle závod klade větší nároky na jezdce, musí být takový komplexnější.“

A až ji jednou motorky omrzí?
„Chtěla bych vylézt na osmitisícovku. Já prostě ten adrenalin potřebuju,“ vyhrkne. „Mám totiž ráda věci, které jsou akční a sportovní.“

Foto: Archiv Gabriela Novotná