Holka s dredy i ta, která láme rekordy. Mladičká atletka Malíková si ale rozumí i s tužkou

Holka s dredy i ta, která láme rekordy. Mladičká atletka Malíková si ale rozumí i s tužkou

Články

Za touhle dredatou holkou byste na první pohled jen těžko hledali běžecký talent, který v Česku dlouhá léta nebyl. Teprve šestnáctiletá Barbora Malíková je totiž dorosteneckou světovou šampionkou v běhu na 400 metrů. A parádní představení předvedla před pár dny taky na domácím šampionátu, když na trati 800 metrů vytvořila časem 2:03.51 nový český dorostenecký rekord. „Dredy? Byl to můj sen, tenhle účes se mi líbí svou originalitou,“ směje se.

Studentku architektury a pozemního stavitelství rekord na osmistovce překvapil. „S trenérkou jsme cílily na národní rekord, ale že by byl o tolik a ještě v takových podmínkách mě nenapadlo,“ vysvětluje. „Rozhodně mám ale raději poloviční trať. Půlka (800m) je pro mě mnohem náročnější po fyzické i psychické stránce. Třeba se to časem změní, ale teď bolí fakt hodně.“

Mladičká atletka navíc v sobě kloubí nejrůznější talenty. „Do budoucna bych se chtěla věnovat designu interiéru, ale uvidíme kam mě to bude táhnout za pár let,“ usmívá se. „Bývala jsem výtvarně nadané dítě, které pořád sedělo a kreslilo.“

Zapsat se do historie

Kde se tedy vzala u sportu? A proč u ní vyhrála zrovna atletika?
„V tělocviku mě bavilo běhání a taky překážkové dráhy, ale týmové sporty ne. Do toho řekl jeden známý mým rodičům, že ve mě vidí nějaký ten potenciál. A tak se mě zeptali, co bych tak za sport chtěla dělat,“ vzpomíná. „Vybírala jsem si mezi bojovým uměním a během. Jelikož se o mě rodiče báli, vyhrála atletika.“

Na atletickém stadionu v Opavě ji trenérka zprvu vedla k víceboji. „Pomalu jsme viděly, kde se mi daří víc a co by bylo dobré rozvíjet. Ze začátku jsem běhala 60, 150, 300 metrů, kdy mi nejvíce šla třístovka, od roku 2015 přibyla čtvrtka a postupně i osmistovka. Běhám ale i kratší tratě jako třeba 100 nebo 200m,“ líčí.

České dorostenecké rekordy už posunula, na světové zatím rozhodně nemyslí. Třeba téměř pětatřicetileté maximum Jarmily Kratochvílové si ani nedokáže představit. „Vypadá to jako nadlidský výkon. Nevím, třeba se časem v atletice vyskytne někdo, kdo by takový čas zaběhl,“ uvažuje.

Své osobní ambice přesto při zemi nedrží a svým snům nechává narůst křídla. „Chci být hlavně zdravá a zaběhnout si osobáček na 400 metrů. Pro tento rok bych se chtěla dobře umístit na mistrovství Evropy do 18 let a dostat se na olympiádu U18 v Buenos Aires. Další stanovené cíle nemám,“ vypočítává. „Ale motto mám už od prvních měsíců, kdy dělám atletiku, pořád stejné - co nejvíce se zapsat do historie! A uvidíme kam až to dotáhnu.“

Foto: ČAS/Denisa Kisialová