Dřina olympijského šampiona: Krpálek na soustředění v Tatrách jako soumar

Obden trpělivě šlapal po horské stezce na Téryho chatu. Tříhodinové výšlapy byly součástí jeho kondičního soustředění ve Vysokých Tatrách. Jít jenom po svých by však byl pro olympijského šampiona Lukáše Krpálka a jeho judistické parťáky příliš snadný úkol. A tak si naložili. Doslova. „Vynášeli jsme na chatu zboží, aby měli turisté co jíst a pít,“ povídá Krpálek.

První vynáška vážila 45 kilogramů, ta poslední už měla přes 70. „Jak se mi šlo? Blbě,“ směje je se nejlepší český judista. „Hlavně nahoře, kde byl ještě sníh. Když to sečtu s mou hmotností, tak nahoru šlo 185 kilogramů. Ve sněhu jsem se bořil, náklad se mi nakláněl na stranu. Úplná sranda to nebyla.“

Téryho chata je druhá nejvýše položená ve Vysokých Tatrách, nachází se na rozhraní Malé studené doliny a kotliny Pěti spišských ples v nadmořské výšce 2015 m.

Takové soustředění nikdy předtím nezažil. V poolympijské sezoně je ale na společné soustředění prostor. „Kluci sem jezdívali, já jsem byl ale v Tatrách poprvé. Dříve jsem měl soustředění poskládané úplně jinak, jezdil jsem do Koreji, do Japonska a tam jsem dělal kondici vždy se soupeři,“ vysvětluje. „Šlo třeba o krátké běhy se soupeřem na zádech., pak pokračujete bez něj. Nebyla to dlouhodobá vytrvalost, kdy má člověk na zádech 70 kilo tři hodiny. Tohle fakt bylo výjimečné.“

K výstupům na Téryho chatu se tak s kolegy museli hecovat. „Samozřejmě, člověk se musí hecnout, aby vynesl takovou váhu nahoru. Je to hodně o vůli. Hecovali jsme se třeba tak, že jsme si pokaždé naložili víc. Kdybychom tam byli o týden dýl, tak skončíme u stovky.“

V Tatrách se sešla téměř celá reprezentace. „My, Pražáci, jsme tam měli svého kondičního kouče a kluci z Moravy taky. Plus tam s námi byli jeden Slovák,“ vypočítává Krpálek. „Na kondici to bylo suprový.“