Další zlato pro Česko. V Koreji ho vybojoval Český dům

Další zlato pro Česko. V Koreji ho vybojoval Český dům

Články

Dveře se tu netrhnou, kromě Čechů tu potkáte Kanaďany, Američany, Nizozemce, Slovince, Korejce, Slováky, Švédy nebo třeba Poláky. A tak občas přijde i návštěva, která má za lubem víc než jen strávit příjemné chvíle v českém prostředí. Redaktoři listu The Boston Globe totiž hodnotili v Koreji olympijské domy jednotlivých národů. Ochutnali české pivo, párek nebo guláš a měli jasno: Český dům je nejlepší. Česko si tak z olympijských her odveze další zlato, i když není ze sportovního kolbiště. Druzí byli Švýcaři a třetí Korejci.

Český dům „vyrostl“ bezprostředně proti olympijské vesnici v pobřežním městě Kangnung, kde se odehrávají hokejové zápasy a soutěže v rychlobruslení či krasobruslení. Návštěvníci tu mohou pivo ochutnat na baru nebo zkusit virtuální prohlídku pivovaru. Na jejím konci potkají výčepního Jana, a když mají štěstí, potkají ho taky osobně.

Pivo teče proudem

Zatím se tu vyčepovalo zhruba 6000 litrů piva a přišli na něj i olympionici ze zahraničí. Třeba Julija Jevgeněvna Galyševová z Kazachstánu, která získala bronz v jízdě v boulích. Nechyběl krasobruslař Scott Moir, jenž se svou partnerkou ovládl v Koreji tance či profeisonální hokejový klub ze Soulu, který trénuje Patrik Martinec. „Je to skvělá zpráva - medaile za měsíce příprav, které celému projektu předcházely. Osobně mě to těší moc, jsem ráda za celý tým, který se na každodenním chodu podílí,“ řekla Blanka Konečná, šéfka Českého domu. „Nemůžeme zapomenout ani na dobrovolníky, kteří nám pomáhají a někteří přiletěli přes půlku světa jen proto, aby byli u toho.“

Přípravy začaly téměř hned po skončení letních olympijských her v Riu. „Tehdy jsme hledali nový objekt pro Český dům. Po několika změnách došlo v dubnu 2017 k finálnímu rozhodnutí, kdy hlavním lákadlem bylo umístění domu v bezprostřední blízkosti olympijské vesnice,“ vysvětlila Konečná. „Byla to nově postavená budova bez „parcelování“ a běžných úprav, na které jsme v Evropě zvyklí. Tudíž jsme museli vymyslet jak co nejefektivněji postavit příčky, kam potřebujeme přivést vodu, zavěsit podhledy apod. To byly asi největší komplikace společně s velkou vzdáleností a jazykovou bariérou.“

Přímo do oken

Sportovci vidí z ledové vesnice Českému domu přímo do oken. „Je super, že to máme jen přes silnici a můžeme sem chodit často,“ nechal se slyšet třeba krasobruslař Martin Bidař a jeho partnerka ve sportovní dvojici Anna Dušková doplnila: „Vrchní patro je útulné, dole se točí české pivo. Navíc je tu řada obrazů, památek od nás a je na první pohled vidět, že je to Český dům.“

Český dům však dává prostor také informacím o turistice, neuvěřitelně kreativním sklářským sochám, které oslavují umělecké umění zimních sportů a mají v sobě sváteční atmosféru. Připomíná i sté výročí založení Československa, zisk první zlaté české olympijské medaile ze zimních her a také dvacet let od triumfu hokejistů v Naganu. „Je to pecka. Pro prezentaci Česka je to paráda," uvažoval bobista Dominik Dvořák.

Projekt Českých domů na olympiádách funguje již od Barcelony v roce 1992, dlouho byl však uzavřený veřejnosti. Poprvé byl zpřístupněn během letních her v Londýně 2012 – tehdy ho navštívilo 80 tisíc lidí. „Dům děláme hlavně pro sportovce, aby se jim tam líbilo a zpříjemnil jim pobyt,“ řekl Jiří Kejval, předseda ČOV.

Redaktoři z The Boston Globe svůj článek zakončili větou, která vystihuje vše: Bylo tu narváno! Z dobrého důvodu...