Curlerky si zvykají na televizní kamery, žádají v práci o dovolenou a chtějí na olympiádu

Curlerky si zvykají na televizní kamery, žádají v práci o dovolenou a chtějí na olympiádu

Články

Anna Kubešková pracuje jako redaktorka v ekonomické redakci České televize a k tomu z pozice skipky vede nejúspěšnější ženské curlingové družstvo v republice. Češky pod jejím vedením vybojovaly koncem listopadu na mistrovství Evropy ve Skotsku čtvrté místo – svůj nejlepší výsledek v historii – a nadále sní o olympiádě.

„Musíme dál pracovat, potřebujeme zkušenosti. Bohužel u nás není dostatek vrcholových hráčů, takže se snažíme objíždět turnaje v zahraničí a odehrát co nejvíce kvalitních zápasů,“ říká Kubešková.

Tým se dá dohromady jednou dvakrát týdně a piluje komunikaci, další dva dny mají hráčky individuální přípravu zaměřenou na rutinní odhod kamenů. Trénují v hale v pražských Roztylech, víceméně jediné plnohodnotné curlingové ploše u nás.

„Ještě je hala na Zbraslavi, ale tam se tak často nedostaneme. Nejkvalitnější jsou Roztyly, kde už to není tak přeplněné jako dřív. Vždycky si zahrajeme, bývá volno.“


Jen s dovolenou v práci to občas bývá složitější. Tereza Plíšková, která hraje s Kubeškovou už devatenáct let, spočítala, že tým bude v příštím roce 45 pracovních dnů kvůli curlingu na cestách.

„A to je mnohem víc, než je klasická zaměstnanecká dovolená,“ doplňuje Kubešková. „Je to o kompromisech a domluvě se zaměstnavatelem. Strašně by nám pomohlo pracovat na poloviční úvazek a mít peníze od svazu či sponzorů, jenže zatím to bohužel nejde.“

Pětici vedle Kubeškové a Plíškové, jež dělá asistentku v právnické firmě, aktuálně doplňují ještě studentky Alžběta Baudyšová, Klára Svatoňová a Ežen Kolčevská.

V českých podmínkách prý nemají konkurenci, ale na mezinárodním poli chybí curlerkám větší klid i zkušenosti. Ve Skotsku měly na dosah medaili, ovšem podlehly v semifinále i pozdější bitvě o bronz.

„V play-off jsme pocítily tlak televizních kamer, které nás předtím nesnímaly. Na to si musíme zvykat. Čtvrté místo je i tak dobrý výsledek. Vezměte si, že jsme hrály proti profesionálkám, které se curlingem živí,“ upozorňuje skipka.

Na přelomu srpna a září plánuje ženské družstvo odletět do Kanady, kde je curling fenoménem. Odehraje tam dva turnaje, potrénuje a utká se v přátelských zápasech s mnohem vyzrálejšími sokyněmi. „Jedině tak se totiž můžeme zlepšovat.“

A olympiáda? Češky (i muži) měly senzaci na dosah už před Hrami v Soči, ale nezvládly poslední barážový krok. Cesta do Pchjongčchangu teď vede přes semifinále na mistrovství světa (méně pravděpodobná varianta), nebo skrz olympijskou kvalifikaci v listopadu příštího roku.

„Zkušenost ze Soči nám ukázala, že týmy celou sezonu na rozdíl od nás na kvalifikaci trénovaly. My jsme tehdy týden předtím byly na mistrovství Evropy a přijely jsme unavené,“ vzpomíná Kubešková. „Teď tomu podřídíme mnohem víc. Snad nám pomůže i již zmíněná Kanada.“