Čtyřkajak zvládl zdravotní trable a je ve finále! Jedno z nejtěžších rozhodnutí, říká Havel

Otazníky se vznášely nad startem českého čtyřkajaku na Hrách v Riu. Minimum společných tréninků a především zdravotní komplikace Daniela Havla v předešlých dnech ale v pátečním větrném ránu na laguně vzaly za své. Češi nedali soupeřům sebemenší šanci a s nejlepším časem postupují do sobotního finále.

Zraky českých příznivců napjatě směřovaly na místo háčka, kde se Daniel Havel chystal ke startu. Den před tím s Janem Štěrbou jen volně projeli trať finále B na dvojkajaku a Havel přiznal, že stále zvrací a necítí se dobře. Zprávu o tom, že by ale měl být připraven, vyslal český tým už tím, že jej ponechal v sestavě čtyřkajaku.

Jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě

„Dneska už to bylo zdravotně v pořádku. Sice jsem se fyzicky cítil ještě trochu slabší, ale důležité to bude až v sobotu, kdy je na programu finále,“ řekl Havel. „Chtěl bych poděkovat českým doktorům, že se o mě postarali. Odpoledne jsem se prospal a na noc si vzal prášek. Včera už jsem si dal i suchá kuřecí prsa a dnes ráno snídal dokonce rýžovou kaši. Konečně do sebe dostávám nějakou normálnější stravu,“ kvitoval závodník, který předtím dva dny žil jen na rýži s banány.

V průběhu pátečního odpoledne musel spolu s týmem vyřknout verdikt. Pojedu, nebo přenechám místo náhradníkovi Jakubu Špicarovi? Pravidla nařizovala oznámit případnou změnu v sestavě den před závodem. „Stál jsem před jedním z nejtěžších rozhodnutí v mém životě. Jsem rád, že se za mě kluci jednoznačně postavili a že jsem to zvládnul,“ usmíval se Havel.

Pomohl mu i fakt, že po vítězství v rozjížďce nemuseli Češi absolvovat během padesáti minut další jízdu v semifinále. „Promýšleli jsme hodně taktiku. Částečně asi rozhodlo to, že jsme pro soupeře byli favoriti a nechtěli s námi jet až do konce. Závod jsme rozhodli v parádní první půlce. V té druhé už se lodě šetřily na semifinále,“ podotkl Jan Štěrba, který o den dříve s Havlem absolvoval závod na dvojkajaku.

„Na čtyřku se v sezoně dostaneme relativně málo. Je to jiné než singlové tréninky. Tím, že jsme se s Danem připravovali na debla, tak to asi pomohlo i čtyřce. Byl to jeden z důvodů, proč jsme do toho šli, i když Dan nebyl zdravotně v pořádku. Beru jako malý zázrak, že se přes noc dostal do takového stavu, že mohl jet asi na osmdesát procent svých možností,“ kvitoval Štěrba.

Dobrý pocit z jízdy sdílel i Lukáš Trefil: „Myslím si, že při trénincích nám to šlo dokonce líp než loni. I tady, když jsme do lodě sedli asi po čtrnácti dnech. Dokázali jsme, že souhra funguje. Teď to musíme předvést ještě zítra,“ burcuje.

A Josef Dostál? Se stříbrnou medailí v kapse působil velmi uvolněně. „Zrelaxoval jsem po závodu na singlu. Ale nakopli mě Slováci, potkal jsem je a tvrdili mi, že nás porazí. Tak jsem si říkal: ‘To ani náhodou!’ No vidíte, neporazili,” smál se vousatý obr.

Deblkanoisté před finále: Ještě jsme neukázali, co v nás je

Druhým českým želízkem v sobotním boji o medaile bude na stadionu Lagoa deblkánoe ve složení Jaroslav Radoň a Filip Dvořák. Ti ve své rozjížďce skončili čtvrtí a postup si zajistili druhým místem v následném semifinále. Nejistým bojem o přímý postup Češi ztrácet síly nechtěli. „Ráno byla určitá nervozita. Ale super jsme po poradě s trenérským týmem zajeli rozjížďku. Snad poprvé v životě jsme to zvládli takticky. Věděli jsme, že s Němci to asi nepůjde, takže jsme jeli na třetí čtvrté místo, což znamenalo lehčí semifinále. A to se nám povedlo. Semifinále už pak bylo skoro zadarmo,“ uvedl spokojený Radoň.

Sobotní finále je na programu ve 14:22 českého času a starší z obou kanoistů nevidí českou posádku bez šance. „Už postup je pro nás něco navíc, bude to otevřené. Myslím, že tu máme dobrou formu a ještě jsme neukázali všechno, co doopravdy umíme. Zatím se nám jezdilo dobře, trávili jsme hodně času se čtyřkajakem, což nám hodně pomáhá.“

A podmínky na jezeře, které někteří závodníci kritizují kvůli vlnám? Podle Filipa Dvořáka náročné avšak spravedlivé. „Závodí se tu na velmi otevřeném jezeře, což pro nás není tradiční. Víc se tu tvoří vlny a pořadatelé tu navíc poměrně často jezdí na motorových člunech. Podmínky jsou ale férové. Nemůžeme říct, že by byly nekorektní vůči jedné straně dráhy. Všichni to mají stejné a záleží na závodnících, jak se s tím vyrovnají.“