První medaile z Erzurumu. Lyžařka Bubáková se v cíli štěstím rozplakala

Sjezdové lyžování zdědila po sestře, na lyžích stála poprvé ve dvou letech. Teď Nikola Bubáková oslavila největší úspěch své dosavadní kariéry. V pondělí večer převzala v tureckém Erzurumu na Evropském olympijském festivalu mládeže bronzovou medaili z obřího slalomu.

„Jsem nadšená, absolutně jsem nečekala, že by tenhle úspěch mohl přijít. Dojela jsem do cíle a začala jsem brečet, nemohla jsem tomu uvěřit. Byla jsem dojatá,“ líčila sedmnáctiletá slečna z Vrchlabí.

Už po prvním kole jste byla čtvrtá. Pomýšlela jste na medaili?
Pomýšlela, ale moc mi nejdou druhá kola. A když jsem viděla, jaká je konkurence, říkala jsem si: To není možné, to mi nevyjde. Ale nakonec se to povedlo.

Co jste si před druhým kolem říkala?
Že to nesmím podělat a musím dojet do cíle. Byla jsem překvapená a byla jsem z toho vyklepaná. Doufala, že to sjedu a že to nějak dopadne.

Jaká byla trať?
Ledová, držela, krásně se jelo.

V cíli jste pak u svého jména viděla jedničku. To už jste v medaili věřila?
Popravdě, moc ne. I když... Měla jsem v cíli docela velký náskok a říkala jsem, že to vypadá dobře. Francouzka mě předjela, ale Slovinka na trati asi něco provedla.

S jakým cílem jste do Turecka jela?
S trenérem jsme si před závodem říkali, že bychom chtěli být do pětadvacátého místa. Takže je to vážně nečekané.

Máte za sebou již mládežnické úspěchy, třeba dvě zlata z Olympiády dětí a mládeže nebo dvě vítězství z mládežnických závodů v kanadském Whistleru. Kam zařadíte medaili z Evropského olympijského festivalu mládeže?
Nejvýš, co to zatím jde.

V Erzurumu vás ještě čekají další závody. Jak se na ně těšíte?
Na slalom jsem se těšila hodně, ten mi jde líp, tak jsem zvědavá. A na týmovku taky, to bude sranda.