Česká hymna zněla olympijskou vesnicí. „Brazilka“ Strýcová si užila tanečky

Byla to taková malá generálka na páteční slavnostní zahájení. Čeští olympionici se v Riu poprvé sešli všichni a společně si poslechli hymnu u vyvěšování vlajky. Brazilci přidali k tradičnímu ceremoniálu spoustu živelnosti a tanečků. Bez překvapení si tohle užívala třeba energická Barbora Strýcová. „Brazílie je země, která se dost podobá mému charakteru,“ pochvalovala si rozjařená tenistka.

Kromě oficialit to byl večer plný setkání po několika letech. Lucie Šafářová se držela v družném rozhovoru s kamarádkou z minulé olympiády Ivetou Vacenovskou, Jiří Prskavec zase po pěti letech poklábosil s Barborou Závadovou.

V příjemné atmosféře pak rozesmátý tým jasně pocítil: Tohle je olympiáda! Stejně jako vedle stojící Němce nebo Nigerijce přivítala českou výpravu starostka olympijské vesnice Janeth Arcainová, bývalá brazilská basketbalová hvězda.

Pak se sportovci sborově otočili směrem k české vlajce, která stoupala za zvuku národní hymny. Střelec David Kostelecký něco takového zažil už na pěti letních hrách, jednou dokonce vyslechl hymnu jako olympijský vítěz. „Pro ty mladší to může určitě něco znamenat, já jsem rád, že tady ještě v těchto letech taky jsem,“ pronesl známý kliďas.

Zato Barbora Strýcová si vyvěšování vlajky užila s nadšením. Hlavně když se začalo tančit v rytmu živelné hudby, to se pak česká tenistka nebála rozpohybovat do rytmu. „Tanečky se mi líbily, pěkně energické. Je to dost blízké mé osobnosti, já jsem taky taková energická holka,“ rozesmála se Strýcová.

„Zrovna Brazílie je pro mě země, která mi připomíná můj charakter,“ doplnila tenistka zažívající olympijský comeback. Naposledy se totiž představila v Athénách v roce 2004 a duch her si tak po 12 letech užívá o to více.

Skoro stejně jako olympijští nováčci, kteří se v závěrečné fázi ceremoniálu nadšeně fotili s brazilskými tanečníky a alespoň na chvíli se před svými velkými závody nechali unést atmosférou. Šéf české výpravy Martin Doktor pak za celý tým přidal svůj podpis na zeď v olympijské vesnici. Už je to skoro tady...