Bronz z větrného mlýnu. Vítková slaví první velkou individuální medaili

V cíli se zprvu bouchla rukou do stehna, jakoby chtěla říct: sakra... Veronika Vítková totiž proťala cílovou čáru olympijského sprintu na průběžné druhé pozici, o pouhou vteřinu za Norkou Olsbuovou. S napětím pak sledovala, zda se na stupních vítězů udrží. Její soupeřky však kazily střelbu jedna za druhou a Vítkovou tak dokázala předstihnout už jen vítězná Němka Laura Dahlmaierová. „Byl to hodně těžký závod, protože hodně foukalo. Chvílemi to byly takové větrné mlýny, které nás úplně zastavovaly,“ říkala Vítková coby šťastná majitelka olympijského bronzu.

I na střelnici se vítr točil. „V leže mi terče popadaly, škoda té jedné rány při stojce. Ale rozhodně mám i skvělou pozici do stíhačky,“ hodnotila své střelecké položky. „Ani zima nebyla tak hrozná, i když se zas o něco ochladilo oproti předchozím dvěma dnům.“

Sprint nade vše

Pocitovou teplotu snižuje především všudypřítomný vítr. „ Ale snažím se tomu nepodléhat a zimu si nepřipouštět. Oblékám se tak, abych se mohla hýbat a problém jsem neměla," vysvětluje Vítková.

Ideální není ani na biatlon pozdní začátek závodu. Olympijský sprint na 7,5 kilometru začínal až 20:15 korejského času. „Není to úplně ideální, ale mají to tak postavené. Musíme to tak brát, bude to pro všechny stejné,“ myslí si Vítková. „Snažili jsme se tomu přizpůsobit. Vstávali jsme dýl a celý den si posunuli.“

Vítková měla do této chvíle tři medaile z mistrosvtví světa a olympijských ze smíšených štafet, na svůj velký individuální úspěch však čekala. V této sezoně byla ve Světovém poháru třikrát třetí, jednou v hromadném závodu a dvakrát právě ve sprintech.

A skvěle to vyšlo hlavně v tom olympijském...

Foto: ČOV/Pavel Lebeda