Biatlonový „nebojsa" Šlesingr: Nahoře mám vždycky strach

Biatlonový adrenalin mu nestačí. „To je něco úplně jiného, tam nejde o život,“ směje se český reprezentant Michal Šlesingr, který se zřejmě už v neděli představí ve smíšené štafetě úvodního dílu Světového poháru ve švédském Östersundu. „Při závodech můžu mít obavu o výsledek. Ale to je jako mít strach, že půjdete do krámu a už nebudou mít mlíko.“

A tak si ve volných chvílích dopřává adrenalinu plnými doušky. Letos v létě si v Itálii skočil oblíbený base jumping. „Absolvoval jsem asi šest skoků ze skály. U Mělníka jsem pak zkusil výškový skok z antény,“ vypočítává. „Trošku jsem se zabavil, ale času bylo málo.“

Šlesingr rád překonává svůj vlastní strach. „Pokaždé ho tam nahoře mám a taky respekt, ale to je na tom to hezký,“ myslí si. „Navíc jsem vždycky v euforii a nabitej. Připadám si takovej živější.“

Jeho žena mu riskantní hrátky se životem toleruje, i když jsou pro ni tak trochu nepochopitelné. „Ona taky dělá různé věci,“ prozrazuje třiatřicetiletý Šlesingr. „Ví, že i když je to pro ni nepochopitelné, je to pro mě důležité. Ona se zase ráda potápí. Koupili jsme koně, který ji může kdykoliv vyklopit. Taky o ni můžu mít strach, tak ať si to užije,“ říká v žertu.

Jejich parťákem je tedy nově i Mája - kůň plemene Hafling. Šlesingrova manželka se tak vrátila ke své dávné lásce. „Kdysi hodně jezdila a nějaký způsobem ji to furt táhlo zpátky. Rozhodla se, že by toho koně zase chtěla. Prošlo to, nakonec mě ukecala,“ usmívá se Šlesingr. „Hafling je nižší plemeno a pohodový kůň pro všechny.“