Bavič Fuksa tři dny uháněl šéfa výpravy. Chtěl jsem ten novej telefon, směje se

Nikdy nemůžete vědět, s čím přijde na hlavě. Jedním si ale jistí být můžete – nebude to nuda. Rychlostní kanoista Martin Fuksa v Riu baví i svými hláškami a vyzařuje z něj pohoda. Do Brazílie si přijel pro medaili, ostatně říkalo se o něm (prý už neříká), že bude mezi kanoisty nástupcem Martina Doktora. „Že by mě tady Martin poplácával po zádech? To vůbec, potkal jsem ho při příjezdu a pak jsem ho asi tři dny hledal, protože jsem od něj chtěl ten telefon, co všichni dostávají,“ směje se Fuksa.

Jsou to vaše první olympijské hry, jak se vám tu líbí?
Těšil jsem se sem hrozně moc a všechno splnilo moje očekávání. Nejsem nějakej mega rozmazlenej, aby mě tady něco štvalo. Jsem naprosto spokojenej a vděčnej. Pádloval jsem sice na lepších závodištích, ale neřeším nic.

Takže opravdu zatím žádné komplikace?
Hodně se mluví o vlnách, které mi samozřejmě nevyhovují. Každý má rád klidnou hladinu, ale takhle to je a musíme se s tím vypořádat. Na naše závody snad vítr ani vlny nebudou.

Jak na tom jsou vaši soupeři?
Nedávno jsem viděl na Facebooku skvělý odkaz, který říkal, že looser kouká na soupeře a vítěz se kouká pouze na svůj cíl. Přesně to jsem udělal já a fokus mám naměřený jenom na sebe. To je nejlepší.

Napětí vámi necloumá?
Musím říct, že napětí zatím vůbec není. Až když jsem se šel kouknout na Ondru Synka, tak jsem začal být celkem nervozní, že tam v té laguně taky pojedu. Jinak jsem úplně v pohodě, až se divím. Nějak se z toho zbytečně nestresuju. Kdybych tady byl týden v nervozitě, tak ani nemusím chodit závodit.

Bylo by určitě pěkné rozšířit už početnou sbírku cenných kovů, že?
Hrozně rád bych se k medailím přidal. Do teď jsem dělal všechno, aby se to podařilo. Jsem připravený se předvést.

O vás se říká, že byste mohl být nástupce Martina Doktora, současného šéfa české výpravy...
Už mi to lidi neříkají.

Ale přesto, nevkládá tady do vás trochu naděje?
Tak to vůbec, že by mě nějak poplácával po zádech. Jenom jsme se klasicky uvítali, když jsem přijel. Pak jsem ho asi tři dny hledal, protože jsem od něj chtěl ten telefon, co tady všichni sportovci dostávají. (smích) A to bylo asi celý.

Nějaká rada do závodu od něj nebyla?
Říkal, že na rozjížďky a na semíčko budu muset podmínky nějak přežít, ale na finále už bude pěkná klidná hladinka. Takže to byla od něj jediná rada, jinak si myslím, že má hodně práce. (směje se) On je tady pro všechny, ne jenom pro mě, dává povzbuzující informace všem.

Takže vás spíš zajímal ten telefon...
Asi nešlo jenom o ten telefon, to jsem řekl blbě... ale jo, šlo o ten telefon! Je fakt dobrej. (směje se)