Baumrtová se po návratu z Ria těšila na česká jídla, „ujíždí“ hlavně na smažáku s kroketami

Baumrtová se po návratu z Ria těšila na česká jídla, „ujíždí“ hlavně na smažáku s kroketami

Články

Při tréninkovém a závodním režimu si stravu pečlivě hlídá, ale jakmile má volný den, hned se jí sbíhají sliny na české pokrmy. „Svíčková nebo vepřo knedlo zelo, to můžu! Ale nejradši mám smažák s kroketami a tatarkou,“ říká znakařka Simona Baumrtová.

Když byla na olympiádě v Londýně, pochvalovala si pestrost pokrmů v tamní jídelně a s plaveckými parťáky nenápadně okukovala slavné zahraniční sportovce, kteří se chodili občerstvit.

Třeba sprintera Bolta, tenistu Djokoviče nebo americký basketbalový tým. „Tipovali jsme, kdo je kdo,“ vzpomíná plavkyně.

V Riu však kvůli posunutému programu mnohdy chodila do jídelny až mezi posledními. „Na obědě jsem byla třeba ve čtyři, na večeři kolikrát až v půlnoci. V tomhle byl Londýn lepší.“

Českou kuchyni nahrazovala tou brazilskou nebo těstovinami, ale po několika dnech si mezi sousty opakovala: Už se těším domů na pořádný dlabanec.

Radost jí brzy po návratu udělal přítel, který se převtělil do role kurýra. „Přivezl mi pařížák a pochoutkový salát.“

Mimochodem, pokud Baumrtová zrovna neplave nebo si nekrátí čas luštěním křížovek, dost možná jí potkáte v jednom z obchodních center. Nakupování totiž řadí na přední příčky ve svém žebříčku zálib.

„Ale nemůžu pořád, to bych se nedoplatila,“ říká. „Jsem ráda, když si projdu pár krámů a vím, co chci. Nejsem ten typ, co by v obchoďáku strávil celé odpoledne.“

Košík nemá problém naplnit oblečením na zimu i léto, jen ohledně bot si musí dávat trochu pozor. „Mám zákaz. Doma jich totiž mám tolik, že se nové nikam nevejdou.“