Antilopy přes cestu, prach a vedro. Kulhavý popisuje nejextrémnější závod v Africe

Antilopy přes cestu, prach a vedro. Kulhavý popisuje nejextrémnější závod v Africe

Články

Je to něco jako Rallye Dakar, jen se místo auta proháníte divočinou na kole. Biker Jaroslav Kulhavý se zúčastnil etapového závodu Cape Epic v Jihoafrické republice už počtvrté. A – teď se podržte – potřetí ho vyhrál! Jde přitom o jeden z nejsledovanějších závodů na světě. Tady jsou jeho nejčerstvější dojmy.

„Loni jsem byl sedřený, letos naštěstí bez vážnější nehody. Potřebuji se jen vyspat, v letadle to moc nešlo. Byli jsme v Africe tři týdny, etapy začínaly v sedm ráno, takže jsme vstávali před pátou. Navíc o tom musíte furt přemýšlet, nejde si pořádně oddychnout,“ vypráví dvojnásobný olympijský medailista Kulhavý.

Na Cape Epic byl poprvé v roli lídra. Jezdí se ve dvojicích a jeho parťákem byl Američan Howard Grotts, jehož Kulhavý jako zkušenější cyklista vedl. Dali se dohromady po doporučení Christopha Sausera, s nímž Čech absolvoval předchozí ročníky.

Důležité je hlídat si pravidla. Dvojice se třeba od sebe na trati nesmí vzdálit o více než dvě minuty, jinak bude diskvalifikována. Stejně tak spolu cyklisté řeší defekty i další problémy s kolem. Na spolupráci s mechaniky zapomeňte, na to se na Cape Epic nehraje.

„Když utrhnete přehazovačku nebo řetěz, tak holt celá dvojice musí zastavit a na trati si to sami opravujeme. Není to jako v cross country, kde zajedeme do depa. Tenhle závod má úplně jinou filozofii,“ upřesňuje Kulhavý.

„Stalo se mi, že jsem jel někde v balíku a Howie byl za mnou a měl nehodu. Ohlížel jsem se a málem jsem kvůli tomu trefil strom před sebou… Pak jsem se za ním musel vrátit a opravovat. Je to vážně náročné, museli jsme spolu vybalancovat výkonnost i poziční věci. Ze začátku to trochu drhlo, pak jsme se sehráli.“

Cyklisté s sebou musí vozit brašnu s nářadím, která váží asi jen půl kila. Defekt jsou schopní opravit i za třicet vteřin, jindy stráví u nepojízdného kola čtyřicet minut. Šikovné ruce výhodou.

„Jen není úplně příjemné, když chcete něco co nejrychleji vyřešit a nad vámi krouží helikoptéra s televizní kamerou. Je to randál jako hrom a kolem jen lítá písek nebo prach, to se pak pracuje hodně těžko,“ říká.

Pozor na zvířata

Jedna z nejtěžších nehod na Cape Epic se stala před pěti lety, kdy Němec Robert Mennen v plné rychlosti trefil antilopu. Srážek se zvířaty nicméně ubývá.

Potvrzuje to i Kulhavý. „Když se jede rezervací, tak občas vidíte slony, ale jsou dost daleko. Organizátoři už si na tohle dávají bacha, ale nikdy to samozřejmě nemůžou úplně podchytit.“

Větším problémem je terén, teplota a kupící se únava. Cyklisté se brodí pískem nebo hlínou, bojují s vedrem a spát chodí do obytných aut.

A co fair play? „Když soupeři vidí, že máš problém, tak se toho snaží využít. Viděl jsem, že se útočilo i na občerstvovacích stanicích. Je to občas fakt mazec. Rok od roku těžší.“