A už jdu na sever! Biatlonisté nabrali směr Finsko, Vítková si v sobě hýčká pocit „na vlně“

Tiskové zprávy
Tiskové zprávy
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Sluneční paprsky, příjemné teploty a navíc oblíbená Pokljuka. Druhý domov českých biatlonistů zapůsobil na český tým blahodárně. Před odjezdem na další soustředění do Finska tak konečně dorazily dobré zprávy. Eva Puskarčíková uzdravila pohmožděné rameno, Ondřej Moravec se zotavuje z problémů s játry a Adam Václavík už rozhýbal zlomenou nohu. Veronika Vítková si zase dokázala v sobě udržet pocit z úspěšného závěru loňské sezony.

„Daří se mi držet na té vlně, ale jak na tom opravdu jsem, ukážou až závody,“ říká osmadvacetiletá reprezentantka. Zatím však střídá jedno soustředění za druhým. „Zrovna dnes letíme do Finska. Budeme tam deset dní, pak se na tři dny vracíme domů a potom zase zpět na sever.“

Zatím jde příprava na olympijskou sezonu podle plánu. „Bylo tam jen malinké omezení, ale šlo spíš o to, že si tělo řeklo o odpočinek,“ líčí majitelka olympijského stříbra ze smíšené štafety. „Změny v přípravě jsme kvůli olympiádě nedělali. Máme něco vyzkoušeného a víme, že to funguje. Jen občas nás trenéři vytrhli z rutiny, aby nebyl trénink stereotypní.“

A ti ostatní?

„Dva měsíce mě rameno omezovalo v tréninku,“ řekla nedávno Eva Puskarčíková pro svazový web biatlon.cz. Bolesti přetrvávaly po pádu, který si přivodila v červenci během přípravy v Novém Městě na Moravě. „Částečně jsem i potom mohla sportovat, ale byl to takový trénink-netrénink. Na kolečkových lyžích jsem třeba běhala jen s jednou holí.“

Teď už pomalu dohání tréninkové manko. „Eva zvládá tréninkovou zátěž dobře, a když se náhodou necítí v pohodě, tak trochu polevíme,“ popisuje trenér žen Zdeněk Vítek. „To však nemusí být způsobené pouze zraněním, ale třeba také vysokou nadmořskou výškou. Tratě v Pokljuce leží ve výšce kolem 1400 metrů nad mořem. Každopádně vidím, že Eva dělá pokroky. Jak na tom ale skutečně bude, odhalí až závody.“

Moravec a záhadný vir

Ondřej Moravec pak od jara zápasí s infekcí jater, kterou si přivezl z dovolené. „Jedná se o jakousi mutaci EB viru,“ říká stříbrný medailista z MS 2017. Přes léto trénoval na padesát procent, od přelomu září a října mohl na intenzitě přidat. „Krevní výsledky mají zlepšující se tendenci. Už absolvuji tréninky normálně s ostatními kluky a těší mě, že na ně tělo reaguje dobře, přestože pocity jsou často strašné.“

A trenér mužů Michael Málek dodává: „Ondra už zvládne zátěž kolem osmdesáti procent. Je na dobré cestě, ale nechceme nic uspěchat.“

Adam Václavík si během přípravy ve Francii zlomil lýtkovou kost v oblasti hlezna. „Jakmile jsem ale zahodil berle, odjel jsem na několik dnů do Řecka. Teplo a slunce mi dodaly hodně energie,“ pochvaluje si. Po návratu už ho čekal první tvrdý trénink. „Obul jsem kolečkové lyže a vyrazil nahoru na Ještěd.“ Navíc po celou dobu regenerace přespával v zařízení jabloneckého Olympu, kde využíval hypoxie. Pro spánek měl nastavenou výšku 1800 metrů nad mořem. „Tréninkový výpadek se ještě projevuje, proto mu dávky korigujeme, ale není na tom špatně,“ myslí si kouč.

Úvodní závod světového poháru je na programu 26. listopadu ve švédském Östersundu.

Foto: Tomáš Kříž

líbil se ti článek?